Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJulince
05. 08. 2004
11
0
4307
Autor
Flammea
Až teď mi dochází všechny tvý kvality,
všechno to,co v tobě ztratím.
Až teď mám oči hořkým žalem zalitý,
jednou se sejdem, víš? A pak ti to vrátím...
Marně se snažím číst v tvý krásný tváři,
v tvým vyrovnaným, němým pohledu,
v tvých očích, co ještě pořád září,
já budu silná...slibuju...
( jen jestli to dovedu...)
Jak hrozně prázdnej bude tenhle byt,
jsem asi sobec, ale tolik to bolí.
A tak jen doufám, že můžeš mi odpustit
a proto tě prosím - promiň...
... promiň ...
Z téhle žal a lítost přímo čiší, je vidět, že je myšlená upřímně a taky je dobře napsaná. t*
je to dobré, i když několik míst by sneslo zlepšení rytmu prostou změnou slovosledu nebo nahrazením synonymy
Ta báseň je krásná a říká hodně, je v ní tolik bolesti, smutku, že vhání do očí slzy... Je v ní tolik něhy a lásky, Julinka Ti odpustila.... Je moc dobře, že jsi báseň napsala...
Díky a tip
verše malilinko skřípají, ale jinak hrozně sugestivní a krásné
nechápu, proč to má jenom jeden tip
no, bude mít dva:)
Zuzanko,stala se spousta věcí...Promiň,že jsem se neozvala,ale jsem teď trochu mimo.Je to na dlouhý povídání.Budu do neděle mimo Brno,ale pak už určitě někam zajdem,vysvětlím ti to...
lze prominout, však nelze se vrátit
jako čas nelze dostihnout -
někde v nás navždy se ztrácí_:-) t*
Jen bych chtěla říct, že je to hodně osobní...Možná se vám to bude zdát hloupý a nic vám to neřekne,ale potřebovala jsem se z toho vypsat...Díky za pochopení.