BLÁZNI

Ačkoliv po smrti nehřejí,

za života dávají naději,

že jinak žíti lze,

než se závažím na noze.

Ti blázni a pábitelé,

přesvědčením věřitelé.

Však na dary málokdy čekají

jen v houfu těl, jež spěchají

od rána k večeru

v mysli hrají operu,

tu hudbu plnou činů

z emocí, jež kladou vinu

dvouset zbožných přání

na oltář, kam jen blázni přístup mají.

A za života, jak na obloze

měsíček v úplňku,

činí blaze

doktorům, však všem

nám stojí za zmínku.

Studnice, ta jejich, roztodivných

kousků, jež šprýmy připomínat mohou,

však hodně mozků vlivných

utvrzují se v rčení, že: "Sami sobě nepomohou".

Tak nastavme dlaně mezi ploty

těm, co jsou za branami

a vyslyšme drzé alikvoty

cizími to hrajíc krajinami.

Tak nastavme srdce

jim, našim sousedům a blízkým

ať ve vývrtce

životních skutků jsme víc,

než živočichem nízkým.

5.8.2004