Just alone

Ve večerním tichu,

osvětlen lucernou,

kráčí prázdnou ulicí,

Už nedrží ničí dlaň,

ruce jsou prázdné,

za ním vlaje černý šat,

a vítr mu teď zpívá,

Listí padá ze stromů,

zavírá oči,

je kdosi na druhém konci,

jde k němu a on čeká,

Vidí dívku která se rozbíhá,

běží k němu a padá do náručí,

točí se a smějí spolu,

Pak ucítí kapky deště,

otevře oči a prší,

je sám a odchází,

Odchází s nadějí v srdci,

mizí v ohnivém horizontu,

při východu slunce,

tam za duhovým mostem,

možná se někdy vrátí...