Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLoučení
01. 08. 2004
3
0
2641
Autor
Tinúviell
Bolest v srdci spolu s touhou,
když vydáváš se na pouť dlouhou,
bez jistého návratu zpět,
tím náhle se hroutí tvůj svět.
Část tebe s nimi navždy odchází,
tok myšlenek tvých je stále provází.
snad vás zas čeká shledání,
možná jen věčné hledání.
Opouštíš ty, které miluješ,
duši svou do hloubky zraňuješ,
bouře citů a potoky slz,
toužíš prohlédnout budoucnost skrz.
Tvým osudem však stálé bloudění není,
vždyť doufat smíš, že vše se k lepšímu změní.
Ze tmy ti bliká světélko naděje,
jediné, co zde stále je.
vesuvanka: díky za přání, už na tom pracuju :o)
seljuk: rozhodně stálo, imho taky děkuju :o)
Poslední sloka je zvlášť pěkná... nevím kdes to byla, ale muselo to tam stát za to...T
vesuvanka: díky, překvapilas mě, nějak jsem už tuhle věcičku odepsala :o)
Díky za avi. Zaujalo mě Tvé poslední dílko Polaris, tak jsem si přečetla další.
U tohoto dílka jsem chtěla ještě připsat, že mě obzvláště zaujal poslední verš
"Ze tmy ti bliká světélko naděje,
jediné, co zde stále je".
A já Ti přeji, abyses tam vrátila
Mstitel_s_píšťalou
19. 08. 2004Mstitel_s_píšťalou
19. 08. 2004
na první věcičku je to fajn..já bych jen zkusila nedržet se tolik veršování...víš, ono to pak možná bude líp znít..zase se přijdu podívat, jak pokračuješ:-)