Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTy
11. 08. 2004
11
3
4446
Autor
Avaquétima
Odešel jsi za svítání
a nikdy už se nevrátíš.
Ten slib o věčném milování
mi svázal ruce, nemyslíš?
A spánek?
Spánek nepřichází...
To jenom v hlavě se mi honí
stovky nesmyslných frází:
"Jsi moje první, jediná."
...
"Jsem pro tebe tím pravým."
...
Teď ve sklenici od vína
si vzdušné zámky stavím...
3 názory
Avaquétima
16. 01. 2007Avaquétima
16. 03. 2005Avaquétima
04. 02. 2005Avaquétima
25. 12. 2004
říkám si, jak mám hrozně navrch, když jsem si tohle prožívala před rokem. Ale jsou to kecy. ještě mě to nepustilo
t
No, někdo u srdcebolných začíná... Já u nich končím...
Ale k básni... Není to nic originálního, ale má to v sobě takovou fajn jiskru...*
Avaquétima
05. 11. 2004
je to srdcobolné a i když takových je na písmáku spousta, nevadí mi to, když je to dobře napsané
Avaquétima
03. 09. 2004
Tip,
a ještě něco - já bych na tom nic neměnila...
Víš, připadá mi, že jsi to napsala najednou a nevyumělkovaně a tudíž poctivě.
Taky z toho cítím vylévání srdce, ale tím začíná téměř každý (podívej se na některá moje první dílka...ehm, škoda slov:)). Takže proč to soudit? Myslím, že máš na to, vypracovat se od bolestivých srdce-básní někam mnohem výš. Takže jeden motivační TIPík, abys to nevzdávala :) A vzdušné zámky to završily nádherně a vytrhly celé dílko ze spádu do klišoidnosti. Za to chválím :)
Avaquétima
19. 08. 2004michal_k_kosmonaut
14. 08. 2004
já myslím, že je to docela povedené, i když místy mnohomluvné, já bych třeba vypustil ty dva vereše o tom, zda jsem jediná či pravý. Píšeš o lásce, přirozené a žádoucí.