Kajícnice

:c) to já jen, aby se jiným drakům bezpečněji a svobodněji létalo ... jeden sen jsem měla dračí, lítací - byla jsem poslední drak a lidé se mě báli... a honili mě s šípy, stříleli po mě, zahnali mě do kouta a tam jsem, neschopna se bránit za cenu jejich životů, skončila svůj let... a tak jsem to zaklínadlo Houbeles, přece jen použila :c) - divnej sen to byl, tolikrát jsem byla větší a mocnější, ale ta lidská zloba je někdy silnější než laskavý drak

a já též a už sahám pro otěž... osedlat si díků pár a zahrát si na kočár :c)

je kaskádové ukládání slovíček mou oblíbenou koninou - chtěla jsem říci koníčkem... :c)

kamže pluje z dračí sluje když se zuje duše tvoje? do nebes? houbeles! :c)

No jo...

Bezdechý TIPík ;-)

dodatečně osvětlím, proč sem nedal TiP za to je v posledním verši, které logicky patří na jiný řádek. Nebo mi to tak jen přijde? /myslím, že to bylo kvůli rýmu/

Kočí: logicky snad, básnicky patří tam, kde je :c)))

Už to první dvojverší je skvělé. Oblékat se do růží (co mají trny) navozuje představu, jako když si kajícní mnichové oblékali žíněnou košili. Samozřejmě TIP.

Taková drobná perlička, ve které se usmívají ty něžné hříšnice:o) Tipeček:o)

skvělé... začátek mi přišel slabší, ale konec na mě dopadl jak kovadlina... tip

JiKo - po určitém čase, kdy jsem byla nucena zvládat i za chlapa, mi to tak težký nepřijde Merle - ale nemáš bouli, že ne? To bych měla špatný svědomí.

To by mě taky zajímalo. ps: Jak těžké je tvořit v mužském rodě?