Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

V....

15. 08. 2004

1417

Autor

Pierotka

Významné pohledy zahalene pod rouškou tmy,

nesmělý chtíč maskovaný za zdvořilostními frázemi,

odpoutaná touha vypuštěná z ohrad společenských norem.

Ospalost vytrácející se při každém nádechu

ostýchavost ztrácející se s každým dotykem

staromódní ruměnec stoupající do mých tváří.

Jiskření mezi námi, které nikdo jiný nemohl cítit

pomalu hasnoucí žár v tvých náhle posmutnělých očích

svazující minulost neochotná pustit tě ze svých spárů

Tiché rozloučení ve světle mobilního telefonu

neschopnost vyslovit pravdu, jež vysela mezi námi

symbolická nabídka přátelství.

Osamělost...

synáček

16. 08. 2004

Dát tip

Je hezká... snad Vojtu přivolá zpátky... T*

Pierotka

16. 08. 2004

Dát tip

Kéž by... Vrátil se ke svojí bejvalý...:( Ale co...:)

Vracel by se k ní jistě vždycky... dovedeš si představit, jak smutný život tu dívku čeká... protože k ní bude nejenom vracet... ale i od ní odcházet... Já vím, že to bolí strašně... ale srovnáš-li si to v hlavě... zjistíš (já vím, že je to pro Tebe zatím ještě kruté) prostě… že Tě nebyl hoden... ale hlavně… že jsi opět(!!!) volná... a to nejkrásnější ze všeho máš (znovu !!!) před sebou... a sama to přece vidíš... nebylo o co stát... Nebyli jste Ty a On... byl to trojúhelník "lásky"... buď proto ráda, že jsi šla z kola ven... a nahradí Tě (zcela jistě) v tom trojúhelníku co nevidět dívka jiná... Ta básnička je ale krásná... už(kdyby jenom) za ni to utrpení přece stálo... ne…? Přeji Ti milosrdný čas...