Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOtázka existence...
17. 08. 2004
2
0
1234
Autor
Pierotka
Sedíš
v mojí hlavě a
čas od času
do něčeho kopneš,
něco vyleješ,
něco ti spadne.
Chodíš
si v mých myšlenkách
a když si umaneš
začněš si zpívat,
něco vyprávět
a nebo se smát.
Ležíš
vedle mě
a držíš mě za ruku,
kdykoliv tě napadne,
políbíš mě na tvář,
na čelo,
na ústa...
A přesto...
jsem vlastně sama.
Krásná báseň... krásný název...krásná myšlenka... a krásný pocit ve mně... za který děkuji...T*
A ja ti neco povim. Me se to libilo. Moc....Pripomenulo mi to jeden obraz od Zrzavyho, co mam desne rada....Nevim jak se jmenuje....ale sedi tam u stolu zena, hlavu podeprenou o ruku a na stole hori svicka.....Jednou, jsem se na ten obraz podivala.....a ve me trklo.....Trklo me, ze je vlastne clovek na tom svete uplne sam, ze si kazdy z nas nese svuj vlastni kriz na zadech.....kazdy si zije svuj zivot sam za sebe...:-). Nekdo muze namitnout, ze nekdo ma to stesti, ze ma kolem sebe lidi....co mu s tim krizem pomuzou...obcas...ale fakt je ten, ze ta zodpovednost za svuj vlastni zivot....za to jaky bude a co z neho udelame.....lezi na kazdym z nas jednotlive...:-)