Sluníčko lehtá koptretinu

Sluníčko lehtá kopretinu paprsky,

by včelka měla sladké pamlsky,

by měla sladké živobytí,

by se jí chtělo krásně žíti.

Niva kvítky posetá je,

paprsky si slunce v trávě hraje,

položí nahá vlasy mezi stébla,

na louce víla k odpočinku si lehla.

Lehla nahá,

čeká sama,

paprsky vplétají jí do jejich rtů,

dotýkají se jemných prstů,

čeká;

jdu po louce mezi kopretiny,

jdu s růží nesu květiny,

víle své políbit rty a sladkou růž,

jsem víly milovaný muž.

Leží nahá tam v té nivě,

sladce pije lásku z květů jemně,

ví,

že jen jí tak sladce miluju,

že slovy tak krásně maluju...