Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTogether
27. 09. 2000
4
0
4363
Autor
suva
Nečekám,
já nic vážně vůbec nečekám,
žádné souznění, truchlohru trápení
nečekám...
Rozdávám
při setkání svoje bláznění,
pak mi zbývá chvilka soužení,
k zbláznění, no vždyť se znám.
Nesmekám
po ledovci už se nesmekám,
nehty do svých dlaní zatínám,
v duchu zase všechno proklínám,
prázdnění.
Vysypám
svoje city z kapes vysypám,
okna zabedním a zavřu krám -
že se mám? No, zůstat sám...
Jako bych Tě viděl...
Nečekám, nečekám... chceš sama sebe ujistit?
To "bláznění" mi nevadí, ale spíš ty gramatické rýmy. A "vysypám"... spíš "vysypu", ale mrknu se doma do pravidel ;-)
Nic není dokonalé, ani tahle básnička, ale je v ní sakra kus pocitu a našel jsem si v ní krásné pasáže, takže TIPík.
opět návrat ztraceného syna. S odstupem času jsem si všiml toho, že "Rozdávám" se ti neopakuje na dalším řádku jako je to u ostatních slok /odřádkování by tomu slušelo/, ale zase se ti tam opakuje "bláznění" i když s předponou a to mi VA - dost
a ještě by se dalo o struktuře dál bavit. Vím je těžký psát trojrýmy a udržet to 4 sloky... snad příště :-)
suva: podivej se do akci srazu, autor rivka... je to tenhle ctvrtek v 19:00 od orlojovou smrtkou na staromaku...
hele sůvi, nechceš přijít na ten čtvrteční Rivčin srazík? třeba bys viděla, že nejsi až tak úplně sama... a já bych tě konečně poznal ;-)))
Ha, s Rivkou - to mi asi něco uniká, zdá se. Něco bližšího???
Čtu si teď knížku Jany Štroblové Hra o muže, tam je věta, která pásne jak ušitá na takovýhle pocity:
"Bez něj se cítila všude sama."
JiKo - no, já to tušila, že se to někomu nebude zdát, ale to je úlitba mým arytmickým bohům...
Jo je to pěkné a hravé, líbí.
Ale Vysypám v tomto použití dle mě není spisovné, nebo spíš tam neladí