Rodiče a děti

Kolem sebe teď poslední dobou vídávám jak hnusně – až odporně, se někteří rodiče chovají k svým odrůstajícím dětem. To mě přimělo zamyslet se nad tímto problém a přijít alespoň na náznak toho, proč se takové chování vyskytuje v tolika rodinách...

Myslím si, že je to především z toho důvodu, že když si rodiče plánují dítě, tak si neplánují „dítě“ ve významu zárodku člověka, ale plánují si dítě – miminko – malinkou, živou panenku, která když začne růst a vyvíjet se v plnohodnotného člověka, tak se rodiče podvědomě zlobí a říkají si „To není fér!!! Kde je naše „miminko“?“ Pak se zlobí, na své dítě, že je jiné než je chtěli navždy mít – že vyrostlo...!

Proto by si každý člověk měl uvážit, před tím než má dítě, že si nepořizuje „miminko“ a že to nebude jen „živá Barbie“, ale musí vidět a vědět, že si pořizuje nového člověka, kterému bude někdy 5, 10, 15... a nebude to pořád jen roztomilý mrňous...

Bohužel toto si stále spousta lidí nedokáže uvědomit, je to strašné, ale podle statistiky provedené zhruba před 10ti lety, poznalo celých 30% dětí z ČR na vlastní kůži význam slova „domácí násilí“.

Kdysi jsem se chtěl nějak aktivně podílet na tom, aby se situace zlepšila... ale pak jsem zjistil, děsivou skutečnost, že rodin, kde nedochází k násilí, psychickému nebo fyzickému týrání, může být v ČR mým odhadem tak 3-5%, víc ne.