Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFronta na štěstí, a co když ne
22. 08. 2004
1
0
1430
Autor
sweetCry
Když zhasne pochodeň nadějí
Jak se dostat zpět?
Cesty jsou zavřené
Pro všechny, jimž zemřel svět
Jen drásavé vzpomínky
Na dobu kdy ještě pevně stál
Kdy bylo proč otvírat oči
A vzduch se lehce vdechoval
A dnes?
Chceme zapomenout
Na časy kdy jako malé děti
Jsme běhali tmou, za každým světlem
jež by nás mohlo stvořit
( Ano, už tehdy jsme byli mrtví
Ale ještě jsme věřili hloupým snům
Vzpomínáš? Aspoň trochu? Matně?
proč ještě doufat?
-Cha,cha,cha-
skončí to špatně )
Souhlas k Richardovi
sweetyCry: Jasně, já jsem vyjadřovala, že dle mého skromného názoru je lepší si určitou iluzi ponechat, nebo si objevit dost stabilní smysl života a to špatné do svého světa nepouštět.
A vyjádření k formě: Je to hezky čtivé, pěkné rýmy, pěkně vyjádřené.
řekl bych že píšete o předurčení, determinovanosti ééé nevím jak to říct, o čemž to asi úplně není, ale taky je to z toho cítit (třeba verš v závorce v prologu), jinak je to dobrý, nechápu že to nikdo netipujete
čtu to znovu, je to fakt dobrý
zdá se mi, že žádný z nás
nepsal o smrti,
ale o deziluzi, ztrátě smyslu a hodnot.
jenže to je skoro stejně
Nechápu co tady píšete. Ta "rádoby" báseň není o smrti. Je o deziluzi, ztrátě smyslu a hodnot. Ta závorka tam téměř nepatří, jen dokončuje postoj.
jasně, že už tehdy jsme byli mrtví, neseme si s sebou celej svůj život, jen z něj místně ukrajujem části :o)
No co, právě proto,
že umřeme by se mělo žít co nejplodněji
a plnými doušky užívat života.
Šťastný se člověk rodí.
Nejde o náhody.
Jen jak ten život budeme brát...
neskončí to špatně, umřem.
teď jenom běhat tmou
a mít hloupý sny
přece bys nachtěl víc