Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePekelné zahrady
25. 08. 2004
6
1
6254
Autor
Notreal
...
rozbitá skla z očí
zaseknutá v zazelenalých listech
pláčou dehydrované slzy
...
smývají uškvařený hmyz
do černých děr
rozvrácené země
kde zbytky nožiček třepou se rytmicky
bez těl
rosa se zakalila krví
a rosol mrtvých lidí
okořenil hlínu
pachem upečeného masa
kapradiny
šípkové keře
vůně květin
zčernaly v popel
...
vítr rozpoutal tornáda
a kosti rozmetaly
lebky stromům napadrť
dech zaprášeného popela povstal
z úst ležících koster
a jejich sny
si vzal Ďáblův meč...
1 názor
Opět. kapradiny
šípkové keře
vůně květin
zčernaly v popel
Míň, někdy znamená víc. Vybrala jsem si tu potenciálnější část. :-)
líbí se mi slovní spojení a zajímavé obraty...trochu neuspořádané ale působivé.. Je z toho cítit trochu pesimismu a snad možná i vzteku.. Jinak je to fakt dobře brutální...:-) Dám tip..
metafora požáru.... popel... mě to přijde jako smutek, nebo dokonce pocit vyhasnutí, kdy Tě opustí něco, co Tě dříve moc těšilo - nemyslím zrovna milovaného člověka, který opustí, ale spíše zájem, nadšení pro něco.... jestli jsem to tak dobře pochopila (něco takového jsem totiž kdysi zažila, .... tip
prosím o avi
vesuvanka - možná máš v něčem pravdu ! určitý zájem o něco mne opustil...ale to já prožívám každý den :-)
síla zvyku
díky
Notreal - díky za avi, z toho si nic nedělej, u mě to vyhasnutí trvalo hodně dlouho, prožívala jsem stesk, že to odešlo, ale ono to pak znovu vzplanulo takovou silou.... a hřeje a já jsem moc ráda. I Tobě přeji, aby se to vrátilo....
pěkně prokreslený obraz... je mi to trapné, ale už zase tipuji... :)
bez toho bych se musela ještě víc stydět.
krv, mäso, smrť, občas k tomu niekto pridá rytiera v blýskavej zbroji, do toho trochu utrpenia a vreskotu, nejaký ten drak a diabol a ďalších 200 básní je na svete...alebo sa mýlim?