Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Není

27. 08. 2004
0
0
833
Autor
Zina

Není

Když ráno vstal,

a viděl světlo,

pak náhle uzřel:

Není tma!

 

Když ji uviděl,

a byla s jiným

pak náhle uzřel:

Není má!

 

Když viděl jinou,

byla sama,

pak náhle uzřel:

Bude má!

 

Když ona vešla,

byla sama,

pak náhle řekla:

Vždyť jsem zlá!

 

Když on ji slyšel,

zřela mile,

On řek jí potom:

Nejsi zlá!

Když on ji slyšel,

zřela mile,

On řek jí potom:

Budeš má!

 

Tak ona řekla:

Jak jen myslíš!

Tak ona řekla:

Budu zlá!

Tak ona řekla:

Jak jen myslíš!

Tak ona řekla:

Budu svá!

 

Pak oni oba byli spolu,

on přemilý a ona zlá,

on chtěl jen aby byla jeho,

a ona zase zůstat svá.

 

Tak oni oba spolu žili,

a jednoho dne řekli si:

Co bychom takhle z toho měli,

udržovat si vztah trpící?

 

Tak on jí podal na to ruku,

ona zas jemu dala ji,

pak pohlédli do očí sobě,

a řekli, že se neznají.

 

Když ráno vstal,

a viděl světlo,

pak náhle uzřel:

Není tma!

Když vzpomněl na ni myšlenkou svou,

Řekl si :Bude jiná má!

 

 

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru