Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRadost a smutek
28. 08. 2004
0
0
9318
Autor
Řízek_avíz
Tentokrát vážně...
Jak vás ovlivňuje radost či smutek při tvorbě?
Myslíte si, že je směrodatný pro tvorbu?
Jsem docela zvědavý na diskuzi...
Zkuste nekamenovat...
Nicollette
30. 04. 2005
Proklíčku .. pan Řízek je tu kraťounce a o mé řízkofobii nemá tušeníčko, víš :-)
...ale chtěl jsem reagovat na toto - píšeš:
Až se Ti postaví opravdové problémy, poznáš, ...
já bych to opravil na
Až se Ti nepostaví, poznáš opravdové problémy...
:-)))
papouch: a co jako se nepostaví??? ;o))))))))))))))))
řízkům zdar ;o) na Leitnerku asi dondu spožděně, ale dondu ;o)
m.
osobně si myslím, že pro některé to smětodatné může být...
mě samotné se dobře tvoří, když něco hodně silně prožívám... ať je to cokoli.. básně pak mají svou hloubku.. mají spád..
ale jsou také básničky, které vznikají za klidné hladiny.. a Ty pak třeba vynikají mnohem víc svou formou (ale nemusí to být pravidlem) protože člověk se na ní mnohem víc soustředím.... :o)
Řízek_avíz
02. 09. 2004Řízek_avíz
01. 09. 2004Řízek_avíz
01. 09. 2004Řízek_avíz
01. 09. 2004Řízek_avíz
01. 09. 2004
papouch, kde jsi, když se mluví o řízku? ;o)))))
no, on i brambrovej salátek se vcelku šikne ;o)
m.
Řízek_avíz
01. 09. 2004Sn_vojáček
31. 08. 2004
Hm, cloveka formuji ruzne veci.. Me nejvic smutek a bolest. Toho si pamatuji nejvic. Veselych veci malo. No, nevim cim to je, ale je to tak. :-)
Až se Ti postaví opravdové problémy, poznáš, že subjektivní smutek nebo radost jsou jako pírko ve větru ;o))))
Těšíš se na to? ;o)
m.
broukdisco: co není směroplatný? člověk tu chvíli není a už se nechytá...:)
píšu většinou v nějakým v melancholickým stavu a nebo pak v jakémsi božím nadšení, které nevím kde se bere...ale díky za něj...úsměv
To jo, ale ty uz byvaji promyslena. Proste je clovek napise. Nemusi uz byt kolik procitena.
Proč by nemohla být procítěna?
Já vám, že když usedám s úmyslem a chutí psát (povídku), vše, co se octne na papíře, je v počátku pouze ve mně. Smutek i veselí, to vše znám a když se to do díla hodí, tak to jednoduše přivolám. Tak se na to dívám já. Ovšem mluvím o povídce. U básní to nedokážu, tam musím mít patřičnou náladu, aby mě napadala vhodná slova.
Tak já myslel báseň. Tak povídky, to asi jo. S tim nemám zas tak velkou zkušenost. Ale dá se do toho pocitu vcíti, to máš pravdu.
Wille: aspoň člověk otupí ;o)))
radost i smutek jsou podivné extrémy, zatímco prvé trvá maximálně pár vteřin, druhé i roky... nekušujme do psychoanalýzy ;o)))
prosím Tě mi nevnímej ;o)
m.
v radosti nenapíšu nikdy nic, ve smutku ano, takže výsledek: radši nic nepsat!
Píšeš li pocitovou poezii potřebuješ tu náladu o které píšeš a ta záporná je pro tvorbu asi větším kopancem. Píšeš li ale věci s jasným obsahem či epiku nejde jinak než být vyrovnán a s jasnou myslí vědět o čem píšu.... pak se dá básnit o vytrženém zubu, hrnku na kafe atd... jenža takových je tu tak 10%
Řízek_avíz
29. 08. 2004
Pokud cítím úzkost, smutek... tak to obyčejně prožívám tak silně, že ani nedokážu psát... a zasahuje mě to tak, že se nemohu soustředit... Tak to teda mám asi jinak než vy.
Řízek_avíz
29. 08. 2004Nicollette
29. 08. 2004
Jasně, že je to u každýho jiný. Každý jinak vnímáme..
Jo, takové ty destruktivní pocity a záporné jsou silnější a většího rázu. Možná proto, že když je človkě prožívá, tak o tom potřebuje mluvit, ale když má radost, tak to může v klidu prožívat i sám.
Nicollette
29. 08. 2004Nicollette
29. 08. 2004Milan_D_Nejedlý
28. 08. 2004
S kýmkoliv jsem na tohle téma mluvila, tak to má stejně - deprese, melancholie a úzkosti se zdají být těmi nejlepšími inspiracemi...
V zamilované euforii člověk píše akorát blbosti a banalitky :)
Řízek_avíz
28. 08. 2004Řízek_avíz
28. 08. 2004
Díky za zajímavý námět k diskusi.
Mohu psát v obojím rozpoložení. Moje dojmy z výletů vznikají z radostných prožitků... a básně píši různě - v radosti i smutku... zejména když píši o Vesuvu, prožívám veliký stesk.... psaní mi hodně pomáhá
Řízek_avíz
28. 08. 2004
Když mám radost, píšu legrační povídky, když jsem smutný, píšu smutné básničky
chroust: Tak žeru Smoljaka:-)
Řízek_avíz
28. 08. 2004Nicollette
28. 08. 2004
No mě to uvlivní pouze, jaká ta báseň bude. Jinak to je asi celkem jedno. Prostě to musí být pocit silný, se kterým se chci svěřit, když nikdo neni a mám náladu i nápad, tak o tom napíši báseň. Otázkou zůstává, jestli ji někdo pochopí, nebo se mu bude líbit.
Akakolvek emocia je naboj, v ktorom je sila, takze si myslim, ze je pri tvorbe dolezita.