Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFuturum
Autor
Zruk
Futurum
Jednou, až zestárnu
budu mít bílé vlasy
(snad trochu nažloutlé)
budu mít život za sebou
a budu se těšit do země
vnoučata mě budou tahat za vousy
občas nakrmím psa
když nezapomenu
budu vyrovnaný
možná trochu ohnutý
budu střílet papoušky
a dělat si z jejich peří čelenky
říhat, kdy budu chtít
občas si píchnu heroin
abych se nenudil
a začnu si osekávat končetiny
až ze mě zbyde jen torzo, pahýl
budu se plazit a blaženě hýkat
občas si kýchnu, šňupnu tabák
a položím se na rozpálené pláty od kamen
pak, dosněda opálen
vyrazím si do lesa rozkopávat houby
a šmírovat milence v křoví
pak spálím hůl a vnoučata
ať se netrápí
pak mi asi bude špatně
a prozvracím pár nocí
a vytáhnu do města!
Pomočím svatého Václava
budu masturbovat do kašny
a ukradnu policajtovi čepici se štítkem
To bude švanda!
Mladé slečny budu plácat po zadku
vyspím se s bezdomovcem
a schroupám trochu štěrku
Do Říma pošlu holubici míru
a svážu jí nožičky k sobě
abych se vyrovnal se světem
Pak si lehnu do rakve
a půjdu se klouzat po sněhu
uplácám si sněhuláka
a umřu.
Jaký to bude naplněný život!