Nepromluvilo to ke mně, příliš mne to neoslovilo. Problém je asi v tom, že autor vždy vnímá své dílo zákonitě jinak, než jej chápou masy čtenářů. Možná, že pro tebe má dílo niternou hodnotu odkrývání sebe sama, ale čtenáři se může zdát ploché, nicneříkající, buď proto, že se není schopen ztotožnit či vcítit do tvého podání, nebo ty sám mu nedokážeš své myšlenky dostatečně naservírovat. Většinou je ale tak trochu chyba na obou stranách. Proto je třeba, pokud opravdu chceš od čtenářů zpětnou vazbu ohledně svých děl, pracovat na podání svých myšlenek, tak aby byly stravitelné. Pokud mají tvá díla mít význam jen pro tebe a nechceš na tom nic měnit, pak má jejich uveřejňování na Písmáku stejný význam jako tzv. "psaní do šuplíku". Jen v případě, že bys rád zjistil, jestli ostatní lidi obohacuje číst tvoji poezii a ztotožní se s ní, jestli tvoje poezii promlouvá nejen k tobě, ale má hodnotu i pro ostatní, pak je publikování na Písmaku na místě. Tedy: volba je tvoje, čtenář je zde jen od toho, aby pro tebe nastolil nové hledisko, vytvořil ti zpětnou vazbu, z níž si budeš moci vyvodit, nakolik se tvá poezie týká i emocí jiných. Já sám zatím nenalézám příliš věcí, v nichž by ke mně promluvila.
Neber to jako účelovou zakořklou a útočnou kritiku, myslím to spíš jako radu, protože se mi zdá, že podle ohlasů zatím příliš k lidem svou poezií nepromlouváš. Možná, že je v tvých básních cit a jsou plně prožité (tedy tebou), ale nám, čtenářům, nedokážeš ten cit prezentovat. Tvé básně padají s formou, která zákonitě táhne dolů cokoliv, co by se dalo vyčíst z výrazu a myšlenky. Jsou příliš kostrbaté, než aby mohly navodit atmosféru a zanechat něco v srdci. Díky tomuse mi zdají prostě špatně čitelnými a plochými.
Písmák