Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVšechny jsou stejný
06. 10. 2000
0
0
1171
Autor
tupoun
Hlava má je příliš tvrdá,
Ale duše ta jen něhu hledá.
Rozhlíží se do všech stran
A přeskakuje spousty bran.
Ruka má sápe v prázdnu,
Sápe sama, osamocena.
Přijmi v lásku mojí hlavu
A otevři mé srdce- zapečetěná brána.
Ne nevěřím už lásce žádné,
Ani žádné tváři krásné.
Kdy srdce své otevřeš,
A v zápětí ránu vzad dostaneš.
Správně drsný!To je ono!Někdy (skoro pořád) mám úplně stejný pocity.Ale tím líp.Dobře mi tak!
Miroslawek
05. 10. 2000
Názov básne ma hneď navnadil si ju aj prečítať - jej obsahom som nebola prekvapená - prosím, prosím, takéto vyhlásenia sú kruté, veď aj po studených nociach prichádza slnečný deň. Skús tomu len trošku veriť...ak stále cítiš to, čo je vyjadrené v tejto básni...Nemysli si, poznám tiež rany od chrbta, no predsa...