Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProcitnutí
31. 08. 2004
3
0
3542
Autor
alim
A pak jsem procitla...
už neležel jsi vedle mne
jen otiskem křivky tvého těla
postel osaměním zela
i prázdnem ve mě...
Vždy vracel ses
prý světem potrhán
já svlažila ti rány
a řekla ti, že pohrdám
všemi, co tebou nebyli...
Já bojovala proti všem
a hlavně proti sobě
a v krátkých dobách příměří
věřila, že se v tobě
probere Naše prvni Noc...
Miroslawek
21. 09. 2004
Miroslavek...ale bez humoru bych umrela..:-)))))) a ty tve zavorky jsou taky vesele,,takze.-))))
pěkně procítěně popsané procitnutí ... až na ten konec ... na ten už moc citu nezbylo ...
Měla bych jednu věc...přehodila bych první a druhou...tedy jestli mi někde něco neuniká...
jinak se mi líbí i s tím koncem :)
proste to vidim tak, ze kdyz se rano jeden probudi, je mu zpruvu nejasne, proc je vedle nej prazdna postel..a az pak procita a pripomina si proc..... jiste by se to dalo napsat i jinak...ale zrovna takovej byl ten momentalni pocit... ale dekuji mooc za nazorek...:-)))