Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVlaková
01. 09. 2004
0
0
858
Autor
Honsik
Vlaková
To ti bylo takhle pondělí,
játra prej, že zakalí,
A tak sme si u vlaku,
vychlemstli pár tupláků,
prej ve 4. cenový,
nastal večer vínový,
ale to až v úterý,
bílý a pak červený..
Kopal sem se do zadku,
přišla chvíle na zvratku,
blitka byla zelená,
i na zemi zkalená.
Tak nastala středa,
rum je dnes muj chleba,
božkov nebo tuzemák,
mám vopici, je to drak,
šlehaj ze mě plameny,
z jater už sou kameny.
Příde ke mně průvodčí,
že prej už je konečná,
beru lístek zpáteční,
z Bukurešti do Zbečna..
Čtvrtek žiju díky brandy,
potkám dívku jménem Candy,
ráda by mě sbalila,
tak se se mnou zkalila,
vydržela do pátku,
pak vypadla chudák z vlaku..
Do soboty sem si schrupnul,
potom s vodkou na to dupnul,
venku řádí hromy, blesky,
s Pražskou vodkou všude hezky..
Na neděli, zlatej hřeb,
chlastám zas lihový chléb,
tentokrát vše dohromady,
neumřu já nikdy hlady,
pivko, vínko, rumík, brandy,
při vodce se zjeví Candy,
že prej sem jí strčil z vlaku,
prej jí mám asi jak z praku..
Přijeli jsme do Zbečna,
další slova zbytečná,
žiju s Candy přes pět let,
není to však žádný med.
Máme malou komoru,
malý okno do dvoru,
třikrát denně jíst a pít,
ona je duch, tak mám klid!
To ti bylo takhle pondělí,
játra prej, že zakalí,
A tak sme si u vlaku,
vychlemstli pár tupláků,
prej ve 4. cenový,
nastal večer vínový,
ale to až v úterý,
bílý a pak červený..
Kopal sem se do zadku,
přišla chvíle na zvratku,
blitka byla zelená,
i na zemi zkalená.
Tak nastala středa,
rum je dnes muj chleba,
božkov nebo tuzemák,
mám vopici, je to drak,
šlehaj ze mě plameny,
z jater už sou kameny.
Příde ke mně průvodčí,
že prej už je konečná,
beru lístek zpáteční,
z Bukurešti do Zbečna..
Čtvrtek žiju díky brandy,
potkám dívku jménem Candy,
ráda by mě sbalila,
tak se se mnou zkalila,
vydržela do pátku,
pak vypadla chudák z vlaku..
Do soboty sem si schrupnul,
potom s vodkou na to dupnul,
venku řádí hromy, blesky,
s Pražskou vodkou všude hezky..
Na neděli, zlatej hřeb,
chlastám zas lihový chléb,
tentokrát vše dohromady,
neumřu já nikdy hlady,
pivko, vínko, rumík, brandy,
při vodce se zjeví Candy,
že prej sem jí strčil z vlaku,
prej jí mám asi jak z praku..
Přijeli jsme do Zbečna,
další slova zbytečná,
žiju s Candy přes pět let,
není to však žádný med.
Máme malou komoru,
malý okno do dvoru,
třikrát denně jíst a pít,
ona je duch, tak mám klid!
při vodce se zjeví Candy,
že prej sem jí strčil z vlaku,
prej jí mám asi jak z praku..
Jako ten konec je vzhledem ke zbytku přecejenom trošku lepší, aspoň trochu pointa:)