Na konečnou

Starý pán Právo čte, už pár let Rudé není

Chlapeček v kulichu spálil se o topení

Slečinka v růžovém si Nohavicu píská

Dívám se na její šaty, snad ne moc zblízka

Kluk v bledých maskáčích se líbá se svou slečnou

A vůbec nestydí se, i když jsou oba lysí

Tramvaj se řítí vzhůru rychlostí nebezpečnou

Za chvíli ozve se:

Vozovna Kobylisy

Profesor v zatáčce klopýtl, spadl na zem

Praštil se a kleje jak sprostý dlaždič rázem

Obézní stařenka zabírá dvojsedadlo

Sem a tam kýve se plastové černé madlo

Vidím se v okýnku, mám trochu mastné vlasy

(Jak šipku skočil bych do záchodové mísy)

Už je tu konečná a reproduktor hlásí

Prosíme vystupte:

Vozovna Kobylisy

A tak jsem vystoupil a tiše mířím k lesu

Vždyť jízda byla fajn, tak proč se tolik třesu

Je tu tma a prázdno, každý keř mě tu leká

Minuty ztrácí se jak rozvodněná řeka

Chtěl jsem pryč od lidí, teď je mi trochu šoufl

Když černé svědomí má tvář šedivé krysy

Povolit stavidla – to příliš jsem si troufl

Vracím se zase zpátky

K Vozovně Kobylisy