Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seS L O V E S A
08. 09. 2004
1
0
1892
Autor
Vaneta
Propadám se do spánku
do propastné tůně
do záchrané sítě
Tančím po napnutém laně
ve výšce dvaceti tří metrů
koukám se mrakům do bytů
snažím se nevěřit v gravitaci
Olizuji sladký med z nože
med je dobrý, ale čepel ostrá
Listuji v šanonu svého života
prohlížím si vzpomínky
snažím se příliš neplakat
ani se příliš nesmát
Věším na prádelní šňůru
všechny své iluze
nechávám je napospas větru,
dešti i slunci
Skládám písmenka
slova a věty, básně i povídky
pro potěchu duše
Dalo by se z tohoto udělat něco více... Omrkni to ještě jednou, prosím...
tak na dnešek je to moc na mě jasné.... neplakat , nesmát, vítr, déšť, slunce.... sevřené, není v tom cítit lehkost...obraznost, udané přesně řízené.... a to se mi nelíbí... tak
je to také, ake je... ako už bolo predo mnou definované... a napriek tomu ( a možno práve preto...) sa mi to páči... vlastne neviem prečo