Hrdina

Tisíce dní mi zdecimují tvář.

Miliony sekund nezastaví čas.

Celá má existence je zbytečná, když nevidím tvou tvář.

Jsem tu bez tebe, stojím sama ... šest stop od propasti.

Pláču a sním o tom, že přiběhneš a odvlečeš mě odsud pryč.

Ptáš se znova a znova, co v té temnotě vidím tak zajímavého, že

od popasti svoje oči nedovedu odtrhnout.

Lásko, miláčku, podivíne.

Doufám, že budeš dneska a navždy už stát při mně.

Lásko, miláčku, podivíne.

Ta propast v sobě skrývá spousty tajemství, která se

nesmějí ukázat očím živých.

Nechci se tam dívat, ale jsem tak blízko, že už pomaloučku padám.

Čas se zastavil a jediné, co mě zachránilo byla tvoje ruka.