Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

O pointě

13. 09. 2004
5
0
7145
Autor
Marty73

Název, nikoli \"povídka\", je inspirován neukojitelnou žízní některých přispivatelů do Písmáku po pointě. Snažíme-li se reflektovat jakýmkoli způsobem život, nenachází se pointa za každým rohem a také ne v každé povídce či jiném literárním výtvoru, který stojí za přečtení.

Na monitoru uviděl muže středních let sedícího za stolem. Ten, otočený k němu zády, buší něco do klávesnice a polohlasně si prozpěvuje. Vzápětí, jak ve zrychleném filmu, se otočí na obrtlíku kancelářské židle. Upřeně se mu podívá do očí. „Tak já nevím jak ty, ale já jdu domů, Frede.“ Vypne počítač a vyjde ze záběru. Monitor potemněl.

 

Na chvíli, snad pár vteřin, se ocitl ve tmě. Obrazovka se postupně zalila červeným světlem, které osvítilo jeho tvář a postupně se šířilo pokojem. Kruh světla. Za otevřeným oknem opilá cikánka zpívá tesklivou píseň a na obrazovce se objevuje obrovské rotující srdce. Skutečně rád by ten počítač vypnul, ale zůstal dál nehnutě sedět.

 

Na scénu se vrací onen muž tak neuvěřitelně někomu podobný a začne vytleskávat rytmus písně. Přitom se strnule doširoka usmívá a střídavě vykopává nohy před sebe. Srdce se rozprskne jak pytlík s popcornem. „Co si koupíte v multikině než jdete na film? Obrovské červené srdce štěstí!“ Přes jeho silně nalíčenou tvář stékají slzy vyvolané záchvatem šíleného smíchu. Roztočí se jako derviš a zvolá: „Dosud sám sobě tykám, jako cikánka tyká své vši!“

 

Kolem běžely dny a týdny. Pořád dopředu a přitom v nekonečné spirále. Po čase zemřel.


Vitex
12. 07. 2005
Dát tip
paráda... fakt dobrý... :) *

Kellysobe
29. 06. 2005
Dát tip
Potřebuje pointu lidský život? Podle mě ne.

Marty73
29. 06. 2005
Dát tip
Život má vždy tu samou pointu, skoro bych jí ani nespecifikoval, otázka je jestli má smysl a to asi taky nemá cenu řešit. Vo tom to je. :)

evalota47
20. 05. 2005
Dát tip
každý si tu svou pintu musí najít,nebo se tomu říká poučení,já fakt nevím,jsem asi ještě ze staré školy.Ale líbí t**

evalota47
20. 05. 2005
Dát tip
pointu ...

Marty73
02. 12. 2004
Dát tip
Cannisha: Díky za kritiku a tip, od tebe první do sbírky.

Andulka
04. 11. 2004
Dát tip
hm...tak tohle se mi libilo....je v tom napad, vtip, trochu provokace.....je to takove svoje...a fajn...:-)

idle
29. 09. 2004
Dát tip
Ale vemte si, že chybějící sklíčko v mozaice - kterékoliv - způsobí, že mozaika je najednou nekompletní, všimnete si, že tam něco chybí. Bez ohledu na to, jestli je kompletní to, co mozaika chce zobrazovat, nebo ne. Tak teďka ale nevím, jestli jsem tím chtěla říct, že je pointa hodně důležitá, nebo že to přirovnání nesedí. Nebo možná obojí.

idle
29. 09. 2004
Dát tip
hm asi by to chtělo avi

Marty73
15. 09. 2004
Dát tip
Pointa mého počinu tedy je, že název je důležitější než povídka sama. S tím se dá žít :-).

Rimmer
14. 09. 2004
Dát tip
Ale i na pointu se dá vyzrát. Dá se "občůrat", aby čtenář nepoznal, že tak úplně o pointu nejde. Stačí na začátku cosi zmínit a na konci se k tomu vrátit. Musí jít ale o dostatečně silné sdělení. Nebo aspoň zajímavé. Pak vzniká jakási povídka do kruhu. I z té má čtenář pocit uspokojení, přestože pointu jako takovou vlastně neměla.

Marty73
14. 09. 2004
Dát tip
To zacyklení o čem píše Rimmer je podstatou pojetí příběhu jako přímky nebo kruhu. Přímka končí překvapiuvou pointou, kruh se vrací na začátek. Podstatné je ale to, že próza není jen o klasickém příběhu. Celkovým efektem může být jen pocit, emocionální zážitek jako u poezie. Pointa a nejlépe vtipná je samozřejmě deviza dobrého vypravěče a fabulátora, ale kdo by hledal pointy například u Joycea. Ani Neruda nemá ve svých povídkách nějakou důraznou pointu. Kolikrát je to prostě příběh, který nějak končí a nějak začíná.

Marty73
14. 09. 2004
Dát tip
avi

StvN
14. 09. 2004
Dát tip
Vaši reakci na mou nechápu. Společné je akorát slovo pointa.

Rimmer
14. 09. 2004
Dát tip
StvN: Tak já zareaguju. Pointa není jen jedno sklíčko. Jsou čtenáři (a je jich dost), kteří se budou zklamaní, když jim pointu odepřeš. Pokud to budou brát jako ztrátu jednoho střepu, rozhodně to pro ně bude absence toho největšího a nejblýskavějšího.

StvN
14. 09. 2004
Dát tip
Myslim, že mé přirovnání je pochopitelné. Nemá smysl je rozebírat na sklíčka.

Rimmer
13. 09. 2004
Dát tip
Povídku jsem jen tak prosvištěl. K prologu: Vymyslet pointu je skutečně svízel, protože skutečný život ji postrádá. Umění je ale něco víc než život. Stojí nad ním. Pointu si může dovolit. Proto po ní čtenáři lační. Protože oni sami pointy málokdy zažívají. Co se dá dělat?

Marty73
13. 09. 2004
Dát tip
souhlas

wazzup
13. 09. 2004
Dát tip
zaujalo

StvN
13. 09. 2004
Dát tip
Pointa není nic jiného než poslední sklíčko do mozaiky. Nesouhlasím s tím, že život nemá pointy. Jak by je potom mohlo mít umění?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru