Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

SÁm

15. 09. 2004
0
0
1549
Autor
Robus

Mezi čtyřmi stěnami

klavír, který nezazněl

hodiny vytrhly tajemnou půlnoc

po schodech prázdné kroky běžely

dveře hluše bouchly.

 

 

Mezi lidmi nikým neviděn

křičel, dělal jim blázna

plačíc

přátelé zájem mezi zuby

oči plné prázdna.

 

 

Déšť nestará se o deštník

když tě proudy vody zkrápí

vítr nevidí jak šat poryvem trápí

necítí zima zoufalé věty

sám

usínáš s ledovými květy.


Robus
16. 09. 2004
Dát tip
nám rány zahojí se co ale druzí vidět trpět přítele to nejvíc mrzí...

adrift
15. 09. 2004
Dát tip
takové moc odříkávané. nějak nezabralo

Robus
15. 09. 2004
Dát tip
díky :o)), ale o tom to právě je.

Craerassy
15. 09. 2004
Dát tip
samota nebolí nelátej duši rány se vždycky zahojí když nejsme hluší....

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru