Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO klíčích
Autor
Zbyhoň
Kdy se stává člověk člověkem? Při početí, případně narození, jak tvrdí filozofové? Nikolivěk, pravím. Nestane se to ale ani ve věku příliš pozdním, tím ceremoniálem není složení maturity ani získání řidičáku. Je to mnohem méně nápadné. Dítě je společností uznáno homem sapiens právě ve chvíli, kdy si vybojuje právo nosit klíče. A tím myslím Klíče, nejen pouhý klíč. Osamocený umolousaný klíč zavěšený na šňůrce kolem krku je totiž toliko známkou milosti rodičů a obrys klíče pod tričkem nikomu nad devět let prestiže nepřidá.
Takové Klíče, to je docela něco jiného. Čím víc jich je, tím lépe. Každý z klíčů na kroužku značí samostatnost, svobodu, nezávislost a jedny dveře, na jejichž svobodné otvírání jsme si vydobyli právo. Ruku na srdce: Kdo z nás nenosí na svém hrdém kroužku ani jeden zbytečný klíč? Klíč od pokladničky, od skříně nebo od nejzapomenutější komory sklepa. Každý, kdo si sám sebe považuje, navěsí na svůj kroužek co nejvíc klíčů, jakkoli nepotřebných, neboť jsme člověky tolikrát, kolik jich máme.
Tučný svazek klíčů je nesporně prostředkem společenského uznání. Kdo by se nechtěl zavděčit bohatě oklíčenému člověku? Vždyť takový má jistě spoustu přístupů kamkoli. A hlavně- buď je velice důvěryhodný, nebo velice movitý. Obě možnosti jsou nejlepšími předpoklady pro navázání dobrého přátelství.
Vlastně mě napadají jen dva případy, kdy je mnoho klíčů ve svazku na škodu. Jedním z nich je obyčejná ztráta. Nikdy totiž nevíte, zdali to třeba nebyla krádež. Není moc zábavné měnit pro jistotu třeba čtrnáct zámků. I kroužek s pouhým polovičním množstvím klíčů pak může přinést mnohou nepříjemnost, jak se přesvědčila nejedna Modrovousova žena.
Někdy mohou masivní klíče naopak zachránit život. V každé třetí detektivce se dočteme o anglickém lordovi, kterého stříbrná tabatěrka v náprsní kapse zachránila před jistou kulkou do srdce. Proč by to nemohly být klíče? Ty dokonce ve srovnání s tabatěrkou jeví jistou progresivitu. Nosí se totiž obyčejně v přední kapse kalhot, vpravdě nedaleko jistých partií. Zatímco tabatěrka chrání generaci aktivní v době výstřelu, klíče se zároveň pokrokově starají o pokolení, které má teprve přijít.
Pochopitelně i klíče samotné mají mezi sebou určitou hierarchii. Klíč od zaprášeného kamrlíku se stydlivě krčí vedle honosného klíče k novému Mercedesu. A není jistě náhoda, že klíčovými osobnostmi politické scény jsou právě ti, kteří mají klíče, v našem případě klíče od korunovačních klenotů.
Jsou ale i výjimky, instituce, kterým jsou klíče putna. V tomhle ohledu mě nedávno dosti zklamal okresní soud. Když mi napsali: „Dostavte se klíčení“, považoval jsem to za dobře míněnou radu některé sekretářky. Přestože jsem ovšem před soudcem náležitě pocinkával kroužkem svým i svazky vypůjčenými, nesetkalo se to s pochopením. Když cynickým hlasem pronesl rozsudek, musel jsem pozvednout kapesník klíčkům.