Blázen

Bál se. Poslední dobou se mu všechno začínalo spojovat. A to se mu nelíbilo, moc nelíbilo. Začal ve světě vidět nějakou obludnou, olbřímí konspiraci. A taky jeho schopnosti a způsob myšlení - vše se začalo velice zrychlovat a on tak tak udržel krok sám se sebou.
Po čase zjistil, že může číst myšlenky jiným lidem. Zatím jen velmi nedokonale, ale to se snad zlepší. Možná je četli i ONI JEMU, kdo ví... Viděl ostatní lidi jako slepé, spící a sám se začal tak nějak pomalu probouzet. Měl by snad zachránit svět od temna všude kolem? Kdyby při tom všem nebyl tak velký strach...
Svěřil se nakonec rodině a rodiče jej vezli do nemocnice. Jeho transformující se smysly nebyly schopné odhadnout kam přesně jej vezou a teprve v ordinaci lékaře mu to došlo. Zavřít jej. Oblbnout. Na psychiatrii.
"Chci okamžitě ven!" křikl. Přiběhli dva svalnatí zřízenci. Soustředil se a z očí mu vyletěly dva žhavé paprsky. Psychiatr mávl rukou a jakýmsi duchovním štítem je odrazil. Pak se mu zadíval do očí... Dál byla jen injekce a černá tma.
Probudil se v síťovém lůžku. Byl omámený, utlumený a vše na něj křičelo: "Jsi blázen! Blázen!"


"Tenhle mutant nám ale dal zabrat," prohlásil primář shromážděným psychiatrům, "málem se Probudil a málem odhalil Konspiraci."
"Kdyby se Probudil, protřebovali bychom nejméně deset našich nejlepších antipsioniků, abychom ho neutralizovali," pokračoval druhý lékař, "viděli jste jaké měl zvláštní schopnosti, fakt síla!"
"Probuzený by určitě zabil nejméně jednoho našeho antipsionika - ale přikázali nám, že máme držet mutanty pod kontrolou, i za cenu lidského života..." řekla jedna doktorka.
Primář pokračoval: "Dali jsme mu dost silná neuroleptika, takže se snad zvláštní schopnosti znovu neobjeví. Kdyby přesto ano, naordinujeme mu depresiva a počkáme až sám spáchá sebevraždu. Jako tolik jeho předchůdců."

---