Píseň o rytíři

Ach, rytíři, kdes nechal meč

kde je tvůj rudý plášť?

ved jsi vžycky smělou řeč

teď skrývá se v ní zášť.

A tolik dívek nejkrásnějších

nespí pro tě dnes

pro tvé oči nejzrádnější

obětují čest.

Žádnou z nich ses nedal svést

dál brázdils smutný svět.

Viděls květy stokrát kvést

a viděls na nich led.

A pak jsi v lesích nejčernějších

zaslech dívky zpěv

žes jí nebyl z nejmilejších

vzbudilo tvůj hněv

Ach, rytíři, tys zlomil meč

a krví zbarvil plášť

Změnila se tvoje řeč

Vždyť uhoď je jak prašť!

A teď tvou duši nejtemnější

osvobodí kat

za tu vraždu nejkrutější

budeš v rakvi spát.