kým je vlastne človek?

Myslím si, že jsou tu problémy dva... jeden problém je emotivita řeči... její vyjadřovací schopnost... ať už se jedná o slovo mluvené či psané... anebo vytesané do kamene... pochopitelně v jakémkoli jazyku... no a ten druhý problém je o tom, co je člověk...? Je to téma na dlouho...? Myslím si, že ne... protože každý z nás o tom svou představu má... nebo je schopen si ji (pro případ této diskuse) vytvořit... To, co by debatu na toto téma prodlužovalo, by byly do nekonečně jen trvající hádky o tom, čí představa je správnější... Proto... bez jakéhokoli nároku na souhlas všech... kteří by to četli... uvedu představu svoji: Člověk je duch, který oživuje naše tělo. Do hotového hmotného těla se inkarnuje (vtěluje) hotový – samostatně existující, ale nevyspělý(!) lidský duch… Je to jistě velmi dramatický moment… na který musí hmotné tělo zareagovat…protože do této chvíle bylo nehybné… nebo se pohybovalo jen díky měnícím se napětím svalových buněk… tedy velmi pozvolna a velmi omezeně. Toto se odehraje ve chvíli, kdy matka zaznamená první pohyby plodu… a od té chvíle je (pochopitelně) vnímá již stále… Určitou dobu trvá, než se stane ta hromada hmoty poslušnou… než duše se naučí ovládat ten složitý stroj…pomocí mozku, jehož součástí je pochopitelně i centrum řeči a ovládání hlasivek. Duše se projevuje citem… vyjadřuje se v obrazech a pojmech… to vše je třeba transformovat do velmi omezených slov… Každý z nás ale jistě zná i chvíle… kdy dvě duše mezi sebou mohou komunikovat i přímo… beze slov… my ale, bohužel, jsme v zajetí materialismu tak dokonalém, že se budeme vždy snažit zdokonalovat se spíše v řeči mluvené a psané… a donekonečna překládat jednotlivé světové jazyky mezi sebou… Toto všechno jsou ale jen (nutné) činnosti hmotného mozku… pro lidského ducha je to jen ztráta času a nepředstavitelná komplikace… stejně tak i všechno ostatní vědění, jemuž mnozí lidé zasvětí celý svůj život… Toto vše budeme muset v hodině smrti odložit a zanechat zde v hmotném světě spolu s hmotou mozku… protože pro lidského ducha je to "nepotřebný brak"… Jedině prožitek si odnáší s sebou, ne to, co se naučil… co si myslí, že pracně uložil do „své“ paměti… T*

a)Rekni nahlas....ja te nenavidim...pridej tam emoce.....citis kolik energie tit to bere....a jak je dusno kolem tebe.....Rekni ...louka je plna kvetu....nemuzes si pomoc a usmivas se....a vidis v predstave tu louku se vsemi kvety.....a citis se mirumilovna, laskava....silna....Muj point je...ze kazdy rano se probudime a mame 100% energie na cely den. Misto abychom delali veci, ktere nam pridaji ty energie....klidne ztratime 90% hned po ranu, ze jsme treba nasrxxx na partnera...:-) Rika se, ze slova jsou silnejsi nez mec;.......Nekomu reknes nenavidim te, zabijes vztah a ztratis pritele/kyni na cely zivot.... ....tak jsem je dovedla tvoje prvni cast uvahy... I kdyz si ji postavilo malicko jinak.....ja si nemohla pomoc...:-) Tvoje veci me vzdycky nuti premyslet...:-) Prave ted si mi sedlo moje 15 lety dite na klin....a ja si pritom vylila kafe na svy novy kreslo u pocitace, jeho uniformu, koberec....:-))) Ja jsem vazne strevo a ten chudak dite to ma po me...:-)....Ale zpet k uvaze. Uz jsem ti nekdy rekla, ze tvy uvahy mi pripominaji kristalove sklo....tak ciste, zdanlive krehke a pritom tak silne, protoze vzdycky maji silny moralni podtext..:-) Vis napadlo me.....ze ja....clovek....jsem vlastne cela snuska svych predku.....ze po nich dedis nejen treba modry oci, ale taky upovidanost, lasku k zviratum.......a jak se prave ta DNA promicha....tak nejaky predky svy citis mnohem silneji.....a muzou to byt obcas predci, kteri sahaji daleko do hlubin lidsky civilizace.....:-) A tedka ses ten uzel DNA a reaguje nebo aktivne pusobis ve spolecnosti.....a kazdym svym myslenim, akci vyvaris energii....Podle me, tyhle energie tu zustanou.....a jsou lidi, kteri jsou schopni v nich cist....Krome energie....tu zustane tvoje vlastni DNA, ktera bude pokracovat v detech....a pak taky ve vzpominkach lidi, ktery si nejak ovlivnila behem svyho zivota...:-) Ja jsem desnej kecal...:-)....ja bych mohla se valet a hodiny premyslet o techto vecech...:-)))....Ja bych mohla pokracovat ve svych teoriich.....:-)))) ale sedim na polstarku, takze me boli zada a sedatko je mokre....takze se jdu vykopat k rannimu cviceni....i kdyz to nemam vubec rada....ale az skoncim...vim ze budu usmevava a budu tu skakat jako hrdlicka..:-)

Dobré. Já myslím, že člověka nemůžeš vyrýt do kamene ani zachytit na fotografii. Když vyfotíš papír s textem, nebo člověka nebo louku plnou květů, bude to jen paleta barev dávající nějaký nebo nijaký tvar. A kdo za tisíc let pozná jejich obsah? I přes to, že formu uvidí přesně.

člověk.. není ve formě. ale měl by být :)

Jeho obsah je celok :)

To je velice zajímavá úvaha.... dítě, mladík, stařec... ten samý člověk, který se liší fyzicky, ale i psychikou.... jako by to byli tři různí lidé... dítě se dívá na svět úplně jinak než mladík nebo stařec a zase naopak, stejně tak mladík se dívá na svět jinak než dítě nebo stařec - a naopak a stařec vidí svět jinak než mladík nebo dítě.... někdy se dokonce může člověk nápadně změnit i během kratší doby... svoje zájmy, názory..... je to zvláštní, že i přesto všechno je to pořád ten samý člověk.... Tip

a kým není člověk?