Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZa hranicemi
22. 09. 2004
4
0
2454
Autor
JARUB
Mé oči vidí mnoho věcí,
mé uši slyší mnoho věcí,
mé ruce se mohou dotýkat.
Svět se smysly byl ježek v kleci.
Vypínám.
Světlo, tma, ticho.
Teď neslyším ani vnitřní hlas.
Je mi to jedno,
stojím mimo čas.
Mé oči nevidí nic,
mé uši neslyší nic,
nemám ruce, co by se dotýkaly.
Kde není rub, tam chybí líc.
Zhasínám.
Světlo, tma, ticho.
A odcházím-li zas,
bude to jedno,
stojím mimo vás.
To je moc smutné, nevím, zda jsem to dobře pochopila, připomíná mi to pocit vyhasnutí, který jsem také zažila.... Anebo je to zhasnutí záměrné odpoutání se od všeho?
Báseň mě zaujala, je krásně napsaná.... TIP
Ta báseň je krásná… osvobozující… ale i varovná…!
Za hranicemi času... světa
kde po všem hmotném bude veta
zůstane pouze naše vědomí
(…a znovu ostré rysy svědomí…)
T*
Pochválím dynamiku, nápad, subjektivně nesouhlasím s obsahem, ale to je věc světonázoru, ale dal bych tip, už jen za tu přímočarost a zmíněnou dynamiku a také pro povzbuzení