Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyž to bolí...
23. 09. 2004
0
0
1519
Autor
Cat
tak nějak...
S pocitem že ztrácím soudnost a možná i kousek sama sebe si říkám že to bolí.....
Proč vždycky jdeme po stopách někoho kdo je pro nás daleko....
Proč vždycky toužíme po tom o čem můžeme jen snít....
Proč vždycky chceme toho koho nikdy nezískáme....
Proč vždycky ztrácíme to co je nejcennější a toho kdo je nám nejdražší....
Osud či bůh si s námi nepěkne zahrává .......
A já si s pocitem že oppět ztrácím soudnost a kousek sebe říkám že to bolí.....
Zastavte to někdo prosím..........
děkuji všem za názor a hlavně mahoney to byl ten nejlepší názor a reakce děkuju ještě jednou
Nevím ... já mám spíš pocit, že slovo "proč" je neužitečné. A navíc věřím, že věci se dějí tak, jak se dít mají ... takový optimistický fatalismus, či fatalistický optimismus.
Zastavte to někdo prosím.......... existuje někdo, kdo má moc to zastavit. A jsi to ty.
svuj osud mas ve svych rukach, na vsechna proc si urcite dokazes odpovedt sama
nikoliv úvaha, avšak zoufalé zvolání...snad s hlubokým osobním významem, avšak nikoliv literárním....
hm,znam,jinak souhlasim s Kandelabrem,ale soucitim...neco podobneho jsem prozival....ci stale prozivam? A muze to nekdo zastavit? A co na to Jan Tleskac, ze?.-))