Dopis z lásky

Tuhle báseň jsem našla mezi svými starými papíry s poznámkami a absolutně si nevzpomínám jak jsem k ní přišla.

Jsem sama.

Sedím na posteli a přemýšlím.

Můj smutek je tak velký,

že se nedá vyjádřit.

Mám tě ráda

a jediný den bez tebe

jen zvyšuje můj žal.

Je to zvláštní, v očích mám slzy

a přitom se chci smát.

na duši smutek a žal,

a přitom jsem šťastná,

vždyť tebe mám.

Proč mám plakat, když je mi do smíchu?

Proč nemohu spát, když klesám únavou?

Je to snad Láska,

ta všemohoucí kouzelná květina?

Jestli ano, pak miluji a budeš-li se ptát koho,

odpovím: "Tebe, můj drahý,

ty jsi má láska.

Jen tebe mám ráda

a tobě věrná zůstanu."

Snad z mého dopisu pochopíš mé pocity

a přijdeš, potěšíš mé bolavé srdce,

zahřeješ mě svou láskou

a věčnou věrností!

 

---