Smutek

Mám tě ráda, máš mě rád,

přesto dokážem si lhát.

Přesto se teď rozejdeme,

cestu k srdcím nenajdeme.

Navždy chcem se rozejít,

oba dva však budem snít.

O tom, že jeden druhého má rád,

každý ale budem vždy už jinde spát.

Až odejdem ze soudní síně,

najdem možná lásky jiné.

Já však navždy ve snou snad

tebe budu objímat.

A tvůj sen u mě zůstane stát,

i ty budeš na mě v skrytu duše myslívat.

Uvědomíme si oba trpce,

kde jsme nechali svá srdce.

Ta zůstala v soudní síni stát,

jedno pro druhé dál hřát.