docela zajímavý...
není to ani o tom, že bych si musel na vou poetiku nějak zvykat nebo v ní víc hledat, než jinde.,. ale ten konec mě prostě nebaví
Vracím se...
Tvoje básničky jsou u mě o rozpoložení víc než o čemkoliv jiném. Předevčírem, když jsem tex_tik četl poprvé, měl jsem sto chutí napsat kritiku, kde bych ti (za sebe!) vytkl až přílišnou subjektivitu (omezení se na uzavřený svět lyr. subjektu nebo tak něco blabla), rozlámanost tématu i jazyka.... Ale teď, když čtu básničku znovu, přijde mi nopak průzračná a ucelená, s drobnými, chytrými vychytávkami (třeba ty zebry:), které jsou klíčové. Ale i tak... někdy mi - i přes tvůj nesporný talent - automatismus z básně zlehka vyčnívá. Ale to je tvoje volba.
Rozhodně*
no konečně něco vím
!
:)
myslím, že na to ani nejde nijak zvlášť zareagovat, protože jsi neřekl nic, co by sis chtěl nechat vyvracet/ nebo naopak - co bych ti chtěla já zkusit vyvrátit, ..
nicméně (a to si nechám na jinam)
děkuju!
Moc se mi líbí. Zorientoval jsem se sice až v druhé půlce. Ale ta je tak silná... Stárneš jinam. Smutný.
*tip
Tu báseň (jejíž název bude připsán později), jsem už určitě četla, ten název si pamatuju, ale teď ji tam u tebe nemůžu najít. Hmm, kdyby sis vzpomněl, jistě se v tý šílený hromadě vyznáš líp, pošli mi avi :)
jinak co se vsuvek týče, taky mě to teď nějak dostalo, vlastně si je vytvářím úplně všude, i v myšlenkách (na všechno)
(místo pro oslovení)...tohle je originální - aspoň se mi zdá a naprosto mě to nadchlo a odzbrojilo :o) t*
Úžas....
asi ako kritik nado mnou :)
ta část s cucháním vlasů*
asi je to dobrý:)
Tvá forma je hezká, zajímavá. Kdysi jsem zkoušel něco podbného s Faustem. Básnička se jmenovala: Název bude připsán později, a pak tam myslím byla ještě jedna, Rekonstrukce... amožná další z té doby...
to mi připomnělo především to místo: (místo pro oslovení)
Já si teď nevybavuju žádného autora... ale vím, že básně s různými "střihy", vsuvkami, přímou řečí atp. to je mi blízké....
něco obdobného je možno najít u Jiřího Koláře...
a asi u beatníků...
*
opuštěná, opuštěna, rohy tmavé, světlo uprostřed...naděje? zebry ...čekající...chodidla...nejdou, stárnou ve stopách...dis...smutná:-(
tip
tmu v rozích zcuchat do světla ..... a v jehlanu si prohlížet, jak láme se na stejná témata bolavých macešek.
T
Já jsem sice konzervativní čtenář poezie, ale zde se mi to líbí. Jednak ta forma mi přijde vhodná i přirozená obsahu, kterému jsem vždy nerozuměl, ale který mi přesto připadá výmluvný, obsažný a citlivě expresivní, nemluvě o několika hezkých obrazech - tip
*
ačkoliv jsem se sama sobě ztrácela
oprava, nechápu, proč mi to s Timesem přeskakuje do jiného fontu
až budu na jiným kompu, vrátím zpět na ten původní
avi si dovolím
jdeš někam jinam dish...vzdaluješ se... tohle už je hodně moc jiná poetry... a někdo se tady tváří že to chápe, ale tebe nepochopí, jasný?....
jít někam jinam, vždyť to je jediná možnost, kterou vidím!
posunout se, mám se uhnízdit na jednom místě a stát?
navíc mi nejde o pochopení, o mě tu vůbec nejde
nicméně máš namysli někoho konkrétného? kdo tu tedy jakože nic nepochopil?
* - ještě jedna planá kopretina. Víš - zapomněl jsem ji v levý kapse, když jsem odpoledne odcházel..
..a teď mám paty samou vrásku - krásná
jo já ti to neberu, běž.... je to krásný...
jenom mam pocit, že ... nebo máš snad ty pocit, že ti ty lidi porozumněli?.... že na co dávat tomuhle do prkna výběr, vždyť to je skoro hamba... to neznamená, že kdy ti ho daj, že to pochopili... ježiš tak za co?..... já sem z tohohle trochu zmatená... z tý přetvářky - o to je krásné, o mam tě ráda, o to je hluboké ... ale vždyť do hlavy ti dis nikdo nevidí....
...asi tak.....
překvapuješ mě a trochu mateš
o výběrech si podiskutuj s těmi, kteří ho dali, proč tu poznámku adresuješ mně? - a proč, pakliže říkáš, že ti, kteří ohodnotili, se přetvařují, proč nedostali avízo? (nebo dostali?)
a pak - a říkám to už podruhé - nejde o to zrentgenovat moje úmysly a myšlenky, proboha (!!) a jít mi po stopách; možnost (v kterou doufám), že si tam čtenář najde něco sám za sebe, ze svých vlastních zkušeností, tě vůbec nenapadla?
jak potom čteš jiné básně?
zapomeň na mě, když čteš ty básně
Nicoll... nehodnoť druhé podle toho, co tobě samotné se líhne v hlavě, když čteš...Tak jako jsi ty jedinečná ve svém vnímání poezie a tohodle dílka, tak jsou vyjímeční i druzí.. nevidíš jim do hlavy, nevidíš obrazy a nitky, které se objevují, když tohle dílko čtou...
Není cílem vidět dis do hlavy, je cílem nechat se oslovit myšlenkou, obrazy, pocitem... a třeba i nacházet jiné pohledy..
dis se nevzdaluje, je tu jen malinko jiná, ale stále navazující sama na sebe...