Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Me verse

01. 10. 2004
1
0
1497
Autor
bobik37

Ale láska je někdy i trpká... poslyšte co jsem napsal před několika dny:

Vím, lásko, že jen kamarádka
ses rozhodla teď pro mě být
Já nedokážu ale zkrátka
uhasit v sobě vroucí cit.

Vždyť láska, ta je tolik sladká
a nedokážu lásku skrýt
a mohu jenom tajně snít
když zavřela jsi skoro vrátka.

Jen ryzí radost bez pozlátka
jak sametová hebká látka
a v ní se třpytí zlatá nit

A přece je má touha vratká
když zbývá chvíle jenom krátká...
...však bez ní nemám v duši klid.
bobik37
13. 10. 2004
Dát tip
ne ale diky :))

bobik37
13. 10. 2004
Dát tip
dik:))

Miroslawek
12. 10. 2004
Dát tip
tu situaci znám víc než dobře... ale jako básničku či dokonce sonet jsi to moc nezvládl...

Noe1
03. 10. 2004
Dát tip
no ještě že to není o tobě ... znám tu situaci, nic příjemného :-(((

bobik37
03. 10. 2004
Dát tip
Bud rad o me take ne:)))

bobik37
01. 10. 2004
Dát tip
;)

Garth
01. 10. 2004
Dát tip
Asi bych měl podotknout že to není přímo ode mě (je to citát), jen si nemohu vzpomenout na autora. Abstinenční stavy po rozchodech či rozčarování z nenaplněné lásky jsou vskutku nepříjemné, zrovna včera jsem o tom napsal pár vět, můžeš se u mě podívat.

bobik37
01. 10. 2004
Dát tip
Juknu dik;);) Ale toto je o kamaradovi;);)

Garth
01. 10. 2004
Dát tip
Nabízet přátelství tomu, kdo chce lásku, je jako dát chléb tomu, kdo umírá žízní.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru