Tajný 2

Vstoupil. Tiše vykročil směrem k ní. Sevřel její vlasy v pěst. Vdechl jejich vůni. Pustil je a pohladil ji po krku.  Vroucně líbal její šíji.

 "Dobrý den" promluvila chladně.

 "Ach, Gabrielo!"nepovšiml si její upjatosti.

Povstala a oblékla si župan. Dárek od něho. Satén jen náznakem skrýval svůdné křivky.

"Jak se dnes máte?" optala se. 

"Celý den myslím jen na vás, toužím po vás, Gabrielo."   

"Dáte si něco k pití?" pokračovala v nesmysném rozhovoru.

"Dám si vás" odpověděl myslíc si, že tento výstup je pouhou hrou, která v něm má rozdmýchat ještě větší vášně.

Nevšímajíc si jeho odpovědi zavolala sluhu a přikázala přinést víno a večeři. Jen at trpí, myslela si. Usedli ke kulatému stolku a připili si. "Na vaše zdraví, lorde Thomasi" pronesla.

Konečně se nasytila. Zůstávali sedět. Hleděli na sebe.  On, před sebou netkunutý talíř majíc, na ni hleděl v očekávání.  Ona dívala se na lorda s pobouřeným výrazem. Pohrávala si s ním. Čekala na okamžik, kdy začne otevřeně žadonit o polibek, o kousek jí samé, čekala na své vítězství. Povstal. Nemohl se jen "koukat" na nejnádhernější ženu říše a přesto zůstat sedět, zrovna on - proslulý milovník. Obešel stolek a přistoupil k ní. Chtěl ji políbit....

Pokračování přiště.          

                                                     Ivanka