Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTak,co teď?
06. 10. 2004
0
0
1533
Autor
Romq
Strach je jediná věc v životě,co nás brzdí.
Tak,co teď?
Není zima,ale třepu se.
Není horko,ale hořím.
Nemám rád hádanky,však denně řeším rébuse,
slunko svítí,však do tmy se nořím.
Jsem výmluvný,ale mlčím,
rád jím,však držím hlad.
Jsem chladný,ale do peřiny brečím,
a i když nechci,mám tě rád.
Mám rád tvou společnost,ale jsem sám,
rád piju,ale žízeň neukojím.
Nesnáším cigáro a stejně si ho dám,
nikdy jsem se nebál a teď se bojím.
Díky.Prvotina to ale není.Mám napsané uz půlku knížky.Všechno nemůze být psané v metaforách a někdy je potřeba napsat něco přímo.Přesně jaks to řekl-příliš ostré.Někdy mas prostě chuť všechno na někoho vyvalit a ať se s tím porve.A to je právě tato básnička.Mimoto to bylo napsané na skautském táboře,kde jsem držel 3 orlí pera(hlad,žízeň,samota)a potřeboval jsem to vyřvat do světa.Možná proto nebyla ta ruka tak volná.
mně se to líbí. už proto, že na mě vázané verše dělají takový lepší dojem. Jen tak dál.. A mimochodem, nejlepší díla vždy vznikají, když člověk něco silně prožívá a potřebuje se z toho vypsat
Dá se to. Místama se mi to i líbí. Ale "rébuse" to kurva ani omylem. Leda by to bylo myšleno jako místní dialekt. Tak totiž mluví moje babička na hané. Dobré deň.
No zřejmě prvotina? Je to takové, všechno příliš ostré..(výběr slov, některými tvary si opravdu nejsem jist "rébuse"/"ukojit žízeň"/"držet hlad"- ale na to sere pes-rytmus a tak) ale dobrý nápad.. nikoli téma. Ale piš dál, jen víc mysli na formu. Ale zase pozor ať obsh není formou.. Chce to větší řád a přitom volnější ruku..