Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMilenci mrtvých vzpomínek
05. 10. 2004
2
0
1258
Autor
Noir
Šepoty v písku
a sliby ve větru
sníh je blízko
cítim tu zimu.
Mrznou mi prsty
přesto hoří mi srdce
slíbila víc
než sama unese.
Byli si blízcí
teď vraždí své vzpomínky
toužili po sobě
než dohnal je čas.
Jak slib přátelství
pro ní težké je dodržet
když už v objetí neusínaj
milenci mrtvých vzpomínek.
a sliby ve větru
sníh je blízko
cítim tu zimu.
Mrznou mi prsty
přesto hoří mi srdce
slíbila víc
než sama unese.
Byli si blízcí
teď vraždí své vzpomínky
toužili po sobě
než dohnal je čas.
Jak slib přátelství
pro ní težké je dodržet
když už v objetí neusínaj
milenci mrtvých vzpomínek.
Teda já nevím, kolikrát tu kde kdo napíše takovou ptákovinu a pak se nad tím jinej rozplývá.... a tady to je špatný?
Ale je fakt, že každej jsme jinej a máme svý názory. Nikoho nechci soudit.
Neříkám, že je to na tip, ale tak nějak tomu rozumím, je mi to blízký a líbí se mi to vyjádření...
celkem nic moc objevného - sliby ve větru, zima, hořící srdce... :/
nesedne mi v tom nespisovnost "neusínaj"
a rytmus... kde nic, tu nic
Nicollette
05. 10. 2004
je to takový kostrbatý...nejednotný....
chtělo by to víc zvolnit a trochu si pohrát s rytmem...