Kobliha

Večer, když usínám,

sám se sebou si povídám.

Ráno, když se probouzím,

vzpomínám

s kým to pořád rozmlouvám?

No a pak když příde,

ta neočekávaná chvíle,

zeptám se svý maminky,

kdy mi vrátí skleněnky?

Ta se na mě podívá

a psychyatra rovnou zavolá.

To je její starej,

co si myslí, že je hajnej.

Jakmile k nám dorazí,

tak si pěkně zamíří

a maminku mi roztřílí.

Pak se na mě podívá

a povídá:

"Poď ty postihu,

odnesem tu koblihu!"