NOVÝ ŽIVOT - 15.část

Proseděli s tím mužem v motorestu asi ještě hodinu a on jí vyslechl a nakonec i poradil. A Klárka věděla, že má pravdu. Nesmí teď utéct, musí se vrátit a vydržet ten pocit prázdnoty. Muž, který se jak se později dozvěděla jmenuje William, jí radil dobře. Kdyby pokaždé utekla nikdy by nic nedokončila a všechny ty nedokončené trápení by jí tížily o to víc a to přece nemá zapotřebí. „Yes, you have true.“ Řekla a pak ho požádala, jestli by jí neodvezl zpátky…

William se usmál a řekl, že bude moc rád. Zaplatili a pak nasedli do auta, které vyrazilo směrem k domu, kde přišla Klárka o všechny ideály a poznala první lásku, a taky na místo, kde ještě nejspíš dost krušné chvíle.

Zhruba po půl hodinové cestě dorazili na místo. William zhasl světla a vypnul motor. „Good luck.“ Popřál jí a pak jí pro štěstí políbil na čelo. Klárka se usmála a za všechno mu poděkovala. „You rescue me…“ pak se na něj naposledy usmála a zabouchla za sebou dveře. Ještě počkala než auto zmizí ve tmě a pak se konečně otočila směrem k domu.

Bylo ticho a všechna světla byla zhasnutá. Našla v kapse klíče a musela se zasmát, že její jediné štěstí bylo, že se nezachovala jako ve filmech, kdy klíče vyhazují do kanálu nebo nechávají ve schránce. Ona to ale neudělala, a tak si teď mohjla tiše odemknout a úplně nepozorovaně se vplížit do svého pokoje, kde si rychle vybalila věci a převlékla se do pyžama. Bylo už skoro půl čtvrté v noci, takže tušila, že teď už toho moc nenaspí.

Místo toho zbývající dobu využila k přemýšlení. Věděla, že bude potřebovat opravdu hodně síly! Musí se ubránit tomu zoufalství a té obrovské chuti utéct. Bude se chovat jako by se nic nestalo. David přece už za pár dní zase odjede a ona bude moct tu zbývající dobu nějak přežít bez toho bolestivého pohledu na něj a na ní…

Nakonec se jí přece jenom podařilo usnout a probudila se au něco před desátou. Vstala a šla se osprchovat. Potom se oblékla a donutila se otevřít dveře a jít dolů do kuchyně, kde už seděla celá rodinka a snídala. Samozřejmě nechyběla ani Margaret, která seděla nalepená na Davidovi a o něčem zrovna vyprávěla, když jí najednou všichni přestali přikyvovat a zadívali se na Klárku uvědomila si, že se něco děje.     Taky tedy zvedla hlavu a změřila si Kláru pohledem. Ta se snažila dělat působit chladně a naprosto klidně. Pozdravila, vzala si ze skříně talíř, posadila se ke stolu a nandala si míchaná vajíčka, která stála uprostřed stolu.

Všichni stále mlčeli. Klárka věděla, že čekají jak se bude chovat, a tak se pokusila zavést řeč na nějaké naprosto neškodné téma. Napadlo jí pouze počasí a tak pronesla: „Today I think, that it looks like rain…“ ostatní se jen podívali z okna, aby počasí zkontrolovali a když viděli, že sluníčko krásně září jen řekli, že se jim nezdá a znovu se začali bavit jako než se Klárka objevila.

Byla neděle, takže neděle, takže nikdo nikam nepospíchal a tak se snídaně protáhla ještě více než obvykle. Trvalo skoro hodinu než se začali všichni rozcházet do svých pokojů. Klárka zůstala sedět jako poslední společně se Syndy. David s Margaret odešli jako první, protože plánovali nějaký výlet po městě. Klárka byla hodně překvapená Davidovou reakci, když se objevila u snídaně. Čekala, že bude tvářit překvapeně nebo alespoň trochu zaskočeně, že je tady, ale on jako by věděl, že se vrátí…

Syndy si přesedla na židli, která byla vedle Klárka a naklonila se k ní. „Are you OK?“ zeptala se, a když jí Klárka odpověděla, že je jí už dobře. Syndy si očividně oddechla a pak řekla, že je to dobře, protože jí musí něco říct. Na chvíli se odmlčela a pak řekla: „It's worse than you think for me back…“ to byl špatný začátek. Klárku tak napadlo, jak to může být ještě horší, ale když Syndy dořekla svou větu musela s ní souhlasit. Dozvěděla se totiž, že David s Margaret se budou brát, a taky že David se rozhodl nechat školy, protože mu tady nabídli dobrou práci a on se rozhodl jí vzít. A snad nejhorší bylo, když Syndy řekla, že protože nemají, kde bydlet budou tu s Margaret zatím žít…

Klárka úplně ztratila dech.