Básnických poetů

Již postarší. Ale pro všechny grafomany se stohy obsahů.

Slova básnických poétů
číší mi papírem
snad já se nepletu,
že všechny je zapomeneme.
Slova poetických básníků
co sláva po smrti
to posměch kritiků
jenž v době s nimi žili
a žáci ve školách
ohrnují nos nad nimi
co píšou nechápou a snad ani nemohou.
V sešitu poznámky o básníkovi,
čím byl a kdy žil.
Nikdo z nás ho nepoznal
a on o přátelství snil.
Měl práci tam a tím protloukal
se také
navštěvoval a …
to všechny zajímá, co bylo jeho
znakem.
A zrakem shledávají portrét
básníka na vedlejší straně
dokreslují knírek čínou
a dělají mu brejličky
stal se posměchem tak snadně
a to nikdo nečetl jeho
básničky.
Kdo neví, nerozumí,
ladí frekvence,
tváří se jak sluší
a posměch patří jemu.
za rohem už jinde bydlí,
z kterého pak úlu
oněch domů
dostanu tu ránu?
Kde bude střetu vznik
snad na to přijdu, dřív než on
to by v tom byl zakopaný básník.

---