Běsní kocour, já chci spát.

Kočky se mrouskali ajá nemohl usnout, no.

Lidský tvor mylně se domnívaje o své nadřazenosti již spal.
Místo slepic odbila obrazovka televize,
hustá noc a kocour vidíce i v noci
na druhého zavřískal.
Domy dřímou, fauna užírá energii
a kocouři hrají hru v sázku o život,
o reprodukci,
o svůj kód,
o samičku.
Běsní na balkóně,
na atrii,
„ta je moje“
nerozumím,
vodního hada jsem nejedl,
„do boje“
a kocouři bijí do mříží pletiva plotu tlapkami
ve víře,
že zvítězí bez boje.
Chytřejší zůstane.
ten slabší odejde,
nepořídil,
půjde spát.
Zítra je také noc,
tak půjde urgovat jinde.
A výherní kocour ve tmě si vrtí ocasem
a svoje ego na zem, zeď, dveře,
okna kreslí.
Je spokojen s nynějším teritoriem
„to je moje, tu lovit budu, ta je moje“
mňouká svý.

Druhý den nevidím nic
cítím jen odér pižma smradu
to zas v noci bude křičet
to svý kočičí………………,
snažím se rozumět kocourům,
či či mi už nestačí.

---