Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Rozloučení

18. 10. 2004
3
1
2053
Autor
Rhett

Nad námi přeletěl z černě pták

a my nic, nic s námi není.

Jsme jen jak o vše oloupený vrak,

který padá do hlubin snění.

 

Po kolikáté nás vítá noc

a pravda? - ta se s časem mění.

Kostelní zvony bijí na pomoc.

Na pomoc srdcím. Je právě rozednění.

.


1 názor

Markel
09. 01. 2005
Dát tip
Nad námi přeletěl z černě pták a my nic, nic s námi není. - tohle moc - T

Eilil
12. 12. 2004
Dát tip
teskná básnička.. moc se mi líbí druhá sloka.. a ten rým.. :o) časem mění - rozednění.. :o) t

Petr_Pan
20. 10. 2004
Dát tip
Tady plnej souhlas se Štěpánem - nevím, co víc k tomu..

chaImin
18. 10. 2004
Dát tip
kolik úderů rozchvívajících krajinu třeba ke zřícení srdce? zatím se asi bojí zapadnout mezi mé ideály o amaterském >>básnictví<<

StvN
18. 10. 2004
Dát tip
Líbí se mi jak zní. Ale nějak se mi nepodařilo nerozšifrovat poselství. Začátek ještě jde, ale pak operuješ s pravdou, časem a zvony, které bijí na pomoc, pak srdce a vůbec se celý ten lehký, metaforický, poetický začátek mění v jakousi konstrukci, která chce něco říct.

tschiko
18. 10. 2004
Dát tip
no myslim si že tenhle kousek je nejspíš určenej někomu konkrétnímu, přijde mi že jen zasvěcení můžou pochopit

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru