Chci

nemám slov

a este tuhlenctu sem hledala..:-)

aha.. tak tady už sem byla:) /tak jen.. přád stejně pěkný:)/

Přečetl jsem si asi 7 tvých básní, pod některými jsem se nevyjádřil, zde bych napsal, co mi připadápro tvou tvorbu typické, že že se snažíš mimo poetické ztvárnění hlavně o jakési obsahové naplnění, že krásy měsíce si všímáš až jaksi druhoplánově. Toto je sympatický a správný přístup, tedy podle mne. Činí tvé věci pestrými a vzhledem k tvému smyslu pro spíše stručnější metafory se tak tvé myšlenky snáze zachytí v mysli čtenáře. A to nemluvím o tom, že když člověk popisuje myšlenku, ideu, prožitek, získává ještě další rozměr - přesvědčivěji oslovuje. To tedy obecně k tvýn věcem. V této konkrétní básni je na můj vkus těch slok i myšlenek víc, než jsem připraven v básních přijímat. A to proto, že jako by ty nové a nové tak trochu potápěly ty první či předešlé.

...to je vývoj ..nic není pořád stejný.

i ty jeden lichotníku:)

a jakej jsem já?*

Ty jsi mnohem hezčí :)

překrásný *t (a ty seš taky pěknej;))

do tretice vseho dobreho. Dekuju za ty zazitky tady, dava mi to dost*

:)*

skvělá.... nikdá sem na poezii nebyla, ale dobře *

T!!!

líbí

původně jsem chtěl napsat, že jsem rád, že dnes ještě někdo zná slovo hladolet, ale že jinak nechci... přesto mě něco přinutilo přečíst si to vícekrát...

*!

retusovat Ti nebe... kdyz ujidame andelum potaji cas*

tři vosí vosí vosí pruhy anebo jen vosí vosí?:)))

myslet si že žízeň znám já hladolet tři vosí pruhy na rtech máš......SKVĚLÍ!!!!!!