Vyvlastnění

*

To je vychutnávka...

hmmmmm .......... T

sakra...hnízdění kukaček ve vztahu ke skutečnostem je opravdu moc dobrej obraz...parazitují v hnízdech našich mozků ať chceme nebo ne*)*

Je tu hrozně moc kritik, který se mi číst nechce. Ztopořené slunce? Erektované paprsky bych pochopil... Erektované slunce je zajímavý, ale pro mě těžko představitelný. Žatvu neznám. Napadá mě: krkolomný. Se mnou je to těžký, když si vždy myslim, že by to šlo i plynuleji, melodičtěji... jasněji Obsah líbí a líbil by se mi i víc, kdybych měl možnost lepšího pohledu.

No, melodický to je... teď mě napadá.

*

erektované znamená ve svém hlavním významu vzpřímené... ztopořené je vedlejší medicíncký... tohle nemá s medicínou nic společnýho... žatva - seč?

ztopořené znamená ve svém hlavním významu vzpřímené... :)))) stále si ovšem nedovedu představit vzpřímené slunce... "žatva - seč?" Mám odpovědět?

jo, (líbí) T

má interpretace:) celý je to o tom, že subjekt nedokáže ráno vstát z postele... to slnce, ten den, ho zabíjí... on chce zůstat ve svobdoném snu... kdekoli jinde než na tomto světě... skutečnosti jsou mu cizí... je k nim připraven a přesto v nich spí... je mu to celé cizí, odcizené... mělo by mu to patřit... ale je to vyvlastněné

no dyť jo :o))

Název zní Vyvlastnění, tedy usuzuji, že půjde o vyvlastnění :o)). No. "Na obloze, erektované slunce rozlévá lávu léta - tak atmosfericky pálí svobodu zůstat, snít." Budu číst bez zřetele na to, že je báseň psná na podzim, to nikdo nebude vědět až budeš mrtvej a zaprášenej v knížce. Interpretaci by to změnilo. To by ale muselo být v básni nebo prologu přítomné datum nebo tak něco. Takže vidím snahu u originální a velice obrazně ostré zachycení parného letního svitu slunce. Sekvence až po pálí celá stupňuje a dokresluje ostrost. Líbí se mi ostrý zvuk slov "erektované" a "atmosfericky" - na těch dvou slovech to celé stojí, na jejich jasné a ostré artikulaci podobné jasné a ostré "artikulaci" slunce. Symbolika světla a ještě slunečního je odedávna spojována s věděním, vyzařováním pravdy, rozumu, poznání (kdyžtak mě někdo opravte-doplňte). Co si s tím počít ve vztahu k posledním třem slovům? Snad nic... nebo snad přece něco: slunce jakožto racio pálí naši svobodu svou ostrostí a nekompromisností, naše snění. A děje se tak atmosfericky = skrze vzduch, skrze to, co potřebujeme k řivotu, ale také s atmosférou která obklopuje místo, kde k tomuto pálení svobody a snění raciem dochází. Obraz však není nikterak patetický: pálení je proces, stav. Vše je v harmonii a nic nemizí. Svoboda i snění jsou pouze raciem páleny, omezovány a vymezovány, ale trvají. Jsem si vědom toho, že tento výklad je dosti odvážný a autor jej zřejmě nesledoval, ale o to víc mne zajímá pokusit se jej aplikovat cele v rámci básně. Protože jsem někde četl, že by kritika měla být tvůrčí:o) „Skutečnosti se pohybují, zahnizďují jako kukačky.“ Nastupuje motiv kukaček. Kukačka, jestli mne paměť neplete, krade cizí hnízda. Skutečnosti jsou aspekty života, dějinné události usazující se do pěměti. Paměť byla do té doby sídlem pokojného nicnedělání – teď je v té paměti(v hnizdě) kukačka – vzpomínka, názor, cokoli vytvořené nějakou skutečností. Jde o zachycování toho, co je to „pálení“. Světlo není jen racio, ale spíš zkušenost se skutečnostmi. „Jsem současně připravený, jako v nich spím.“ Tady jsem trochu na rozpacích. Tyto dva řádky mi přijdou popisnější a méně elegantní než bych chtěl číst – je z nich cítit, že jsou „nějak potřeba“ spíš než že jsou „takto potřebné“. Ale dobře: „Připravenost“ ve stavu snění: vypořádávání se s těmito kukaččími hnízdy vzpomínek ve spánku: protože o spánek mi jde – chci „svobodu zůstat, snít“. Boj se odehrává i onoom snění, které nedokáže uniknout vlivu světla – zážitky sahají i do světa snů. .„jako v nich spím“ se váže s „jako kukačky“. Tím „jako“ tak blízko po sobě. Z toho vyvozuji jen hezkou představu, kdy se boje neodehrávají uvnitř kukaččích hnízd ale přímo v kukačkách jak se sluší na sen:o). „Žatva tobě, chceš-li mne křižovat - můj vlastní!“ Zde se snad tematizuje Bůh nebo nějaký původce toho světla a tedy toho pálení. Sluneční světlo dává zrát a růst a proto přichází žatva – kosná sklizeň :o). A touto sklizní je tu kukaččí osidlování paměti životem. Teď ale vidím že nejde o Boha, jakožto boha: autor chce jakoby nějak sakralizovat tento na něm vykonávaný sluneční počin, ale jedině svým bohem. Viz Skácel „Nechci aby mne obmýšlel kterýkoli bůh / mám odedávna svého..atd.“. Zde je to samé řečeno co možná nejstručněji, aby to nestihlo chtít být krásně řečeným, důraz je pouze na rychlý, doplňující význam. Z nějakého důvodu není tento aspekt určen k prokreslení, na rozdíl od sluneční části. Jde se jen dohadovat, zdali z nedostatku odvahy být jazykově košatý nad takovýmto tématem, nebo naopak právě z pokory. Stejného (neprokresleného) charakteru je i minulá část, tam však o pokoře nemůže být řeč... Autor obrazností jindy spíš přetéká a tak je nejspíš namístě mu důvěřovat a sledovat spád, jaký takovýto sdělný únik z nastoleného obrazu nabírá. Nedá se říct, že by snad tyto „rychlé“ řádky byly nelibozvučné. “Žatva tobě“ zní sice stručně, ale krásně. Vše spoléhá na dotvoření obrazu zamyšlením. Na žatvu, stejně jako na vše ostatní z druhé poloviny básně se při prvním rychlém čtení dívám jako na matoucí hesla…, která se dalším čtením a promýšlením spojují, navzdory tomu, že nemají plynulou větnou vazbu a právě snad toto je oním nástrojem: čtenář po promyšlení konotací jednotlivých větně nesvázaných témat proniká k souvislé lince a jakoby zapomíná, že nevidí větu a stejně s lehkostí čte – nad jazykem:o) To si ale už jen hraju :o) V mém zraku, v nevidomí evidence žádných, jen svar s čímsi - - čímsi vyvlastněným. Toto je další rozvinutí kukaček, které vyvlastňují hnízda… Vše je opět postaveno pod var slunce:o) No. Ten dlouhý odstaveček je asi trochu bordel, třídil jsem si tam vlastní myšlenky, neber to jako kritiku, ale jako hromadu námětů mé tápající mysli:o). Vím, že je to maglajz.

protože jsi tu diskutovala :o) ale jestli jsi smrtelně obtížena tak promiň :o) příště nepošlu, jo?

no čeká se cokoli, třeba i nic a třeba i názor, pokud se nějak s návaznosti na moje kydy vyvíjí. polemika. ententýky. tak něco... nebo nic.

já vím taky prd, všechno supluje nadšení :o)

co to povídáš? koho sereš?:) trošku sebevědomí! a na totemu to má úroveň v podstatě stejnou...

takových keců u tak hezký věci... pardon... *

počkej až ti něco vyvlastní ;o)))

Erektovaný slunce je strašný klišé, jinak jak jsem ti napsal na Totemu, nelíbí.

erektovnaé slunce je klišé? asi jak pro koho... já se s podobným spojením, myslím, nesetkal... můžeš mi říct, kde ses s ním setkal ty?

já teda nevím koho, ale mě ne:))) zatím jsi mi nic neprovedla:) jen jestli si to tak náhodou jenom neprojektuješ... ---------------------- už několik lidí mi napsalo, že viděj erektované slunce jako klišé.... asi maj načteno mnohem víc než já, protože já si fakt nevzpomínám, že bych to někde čtel... a i kdybch to čtel... klišé by se z toho jednou básničkou nemohlo stát.... jako klišé mohu označit spojení, která už vyčpěla ze své básnickosti a vžila se do běžného jazyka... například uvadající růže jako metaforu rozchodu nebo nebo rosa jako metafory slzy atp. ale erektované slunce??? celé mě to tu jen přesvědčuje o tom, jak místní čtou poezii jedni počítají přívlastky a vůbec nepřihlížejí k jejich funkci, neberou v potaz jakou silou působí.... zdali báseň a její obraznost "zdivočují" - báseň jako celek (pak by jejich výtky byly zcela namístě), druzí prozměnu nepřejdou přes jedno spojení... a to jim zničí celý text... a to mi tu ještě navíc nikdo nezdokumentoval, kde všude se s erektovaným sluncem setkal celý to na mě působí docal směšně.... je tu alespoň jeden čtenář, který dokáže text analyzovat nejen v jednotlivostech, ale i jako celek...????

drfaust: Psychedelick nebo jak se to píše, to použil ve svý povídce už někdy v červenci... tvrdí, že na to přišel sám, ale myslim, že to čet u Boroughse. Takže pro swandrow: originální to opravdu neni, nic ve zlém.

drfaust: Psychedelick nebo jak se to píše, to použil ve svý povídce už někdy v červenci... tvrdí, že na to přišel sám, ale myslim, že to čet u Boroughse. Takže pro swandrow: originální to opravdu neni, nic ve zlém.

jak jsem psal... jedním použitím, navíc naprosto zastrčeným, se klišé nestvoří... viz má poznámka výše..

ty kukačky se proplátají až ke konci

chceš rozbor? teda ne kritiku... píšeš že tu snad není nikdo, kdo by dokázal nalyzovat text jako celek. pokud tím nemyslíš někoho, kdo dokáže provést všechny možné kritické úkony, tak to nejsem, ale jako na celek se myslím snažím dívat vždy. I jednotlivé chybky se musí chápat jako rány v celku, ne jako hradby. Pokud jimi ovšem nejsou nejsou a celek doopravdy nezamlžují. erektované slunce je podle mne nejlepší obraz básně... to zalévání lávou už by klišé být mohlo, ale nevnímám to tak, protože je to jen dokreslení obrazu s erektujícím sluncem. Je to zastíněné. A klišé musí trčet aby bylo klišetem nebo co :o)

Já teda jako jdu na šipky a na pivo... páč zejtra hrajem ligu a já budu muset asi nastoupit v zíkladní sestavě... tak jdu trenýrovať:) Jinak o kitiku stojím:)) on to byl z mý strany spíš výkřik zoufalství... takový jakože kdykoli potkám v poezii někoho, kdo mi říká: je to tak a tak, tak beru nohy na ramena a říkám si: coto ten člověk čte za básničky? proč já pořád narážím do nejsitoty v intepretaci, v postoji k obrazům, k pointě, k epickému nádechu... jaké jsou ty správné prostředky... ..no né... dost keců... máš-li chuť do interpetace, tak sem s ní! já ti pak dám svou...

i tobě Žatva t

edice Žatva Tobě vyvlastněná ...

?:)

Ničevó. Soukromý start konotací kol literatůry a Boží přítomnosti. Tiché magoření:o)

ťala...****

dva různý konce básně - dva různý světy (pro mě) zatímco první nijak zvlášť, druhý velmi, především zvukově V mém zraku, v nevidomí evidence žádných, jen svar s čímsi - - čímsi vyvlastněným. hou hou hou

Jsem současně připravený, jako v nich spím - tohle moc a ten závěr, to je bájo pro mý kukadla :o) t*

uf, tak to jsem jelen 4 přívlastky jsou na přibližně 12 veršů hodně? pardon, ale tohle mě rozesmálo:)) a rozžlutilo...:) a moc slov? tak například s tímhle jsem dokonale spokojen: Jsem současně připravený, jako v nich spím. To není neucta k tvým slovům, to je pocit, že nevíš, co říkáš... to by mě zajímmal názor ostatních čtenářů... můžeš vytknout cokoli ale rozhodně ne přemíru přívlastků a slov vůbec... můj názor

Takhle?

roli přívlastků hrají: erektované, připravený, vlastní, vyvlastněným to jsou přívlastky, které nesou nějakou zásadní barvu, vlastnost... pak je tu ještě v mém, což pro mne nemá stejnou barvu vlastnost jako výše zmíněné...

léta je předmět... ve 2. pádu stejně tak žádných ve 2. pádu koho čeho mám evidenci? ždánách... žádncýh skutečností... (ale to už intepretuji a to nechci)

může to být sporné, ale já víc než možnost vlastnění (vyjádřeno otázkou čí) vidím u léta koho, čeho...

ale faktem je, že se to váže na lávu... takže by to vlastně přívlastek asi měl být...

neználek: velmi živé vyjádření názoru:)))

"léta" je v tomto případě IMHO přívlastek neshodný ... genitiv substantiva bývá málokdy předmětem ...

no já maturoval z češtiny v devadesátým pátým...:))

s_b: Za málo ...

Dero: myslím že to mnohem spíš závisí na tom, k čemu se váže, než na slovním druhu... bude-li se vázat k předmětu, tak to už jen těžko bude opět přemět... nebo ne? Může předmět na sebe vázat předmět? sleeping: Stejně nejsem o přemíře přívlastků přesvědčen... je to sice věc subjektivního vnímání, ale v postatě je to jedna z nejlaciněších výtek... kdyby byla celá básnička složená z divokých, rozoutávajících přívlastků... které by ti dávali jen barvy, tak bych to přijal... v tomto případě tomu tak, podle mě, není...

Názor? Nemá, nic takového ona nemá... Píšeme ovšem příliš mnoho slov. Již tisíciletí. Zpátky na stromy! ? ... .

Vylezu klidně na strom, bude-li tam hnízdit kukačka!

Domnívám se, že nikoliv, teoreticky by mohl být vázán pouze souřadně s jiným předmětem vzhledem k vyššímu celku ... ... pověděli (->) o oběti (+) vrahovi ... :o) Ale v tomhle si nejsem vůbec jistý, kdybyste na to přišli, dejte vědět. :o)

Mám hravou náladu. :o)

to je trochu jiný druh vazby (vzathu, tady jde totiž zcela evidentě o řízenost), než o který tu šlo... takže pokud to nejde, tak je léta vskutku přívlastek, protože předmět, z námi výše uvedených důvodů, být nemůže... ok jinak ovšem jak jsem psal... je počet je relativní věc... musí být i funkční a tady, podle mne, není

hmmm.. diskuse o přívlastcích mi nezajímá.. a jinak nějaký zásadní spor či kritiku nevidím.. nebyla vznesena .. přemíra slov??? no nevím..... jdu povídat pohádku dceři, to bude smysluplnější..:-) Fauste.. povedla se ti..

promiň, ale neshonedm se... jak jsem napsal...

Fouc: :) asi jo.

Mne, doktore, neobelstíš... Až opadá listí z dubu, že jo:c)

Přívlastky jsou ok. Zato těch sloves všude, tak deset i s infinitivy, jestli dobře počítám... :o)

chyby? chybovat lze pouze tam, kde je stanovana nějaká norma, kde by se dalo měřit vychýlení od ní... svými slovy mne stále utvrzuješ v tom, že poezie je pro tebe uzamknutá do nějakých pouček, že poezie je normovaná tvůrčí činnost... to je poněkud smutné.... viděno prizmatem toho, že jsem se u tvých kritik již několikrát setkal s podivným vytýkáním nadbytečnosti například částic, jako by v jazyce neměly co dělat, zůstáváš ve svém čtení konzistentní... bohužel (možná dík), čteme každý dost rozdílně o nadbytečné byrvitosti bys mě musela přesvědčit především nikoli počtem (přívlastků - a fungují v tomto směru i jiné větné členy), ale přímou dokumentací té barvitosti... tobě taky pěknej večer

Já mluvil o poezii a nikoli přívlastku. Pláčeš na špatným hrobě:)) To už je docela veselé.

co je to přívlastek?

přílepek přísudku příslovečně příslovný?

to je další z internetových klasik, které se nedopouštíš nejen ty.... po přečtení mé zprávy, reaguješ na zprávu zcela jinou..., která už byla mnou oddiskutována, a nereguješ na mou poslední... a sice proto, abys mi mohla opět vytknout, již před tím vytýkané... asi tě to překvapí, ale na jiném místě, jsem uznal, že minimálně jeden přívlastek jsem původně považoval za něco jiného... bez porblému zopakuju, že za předmět... očekávám opět připomenutí, že jsem je spočítal špatně... zřejmě tak ještě pětkrát... budiž, ale v tu chvíli už pro mne ztrácí ta diskuze smysl

kams ji hodila? trambajákovi do klína?

s_b: Tady jde spíš o předsudky než přísudky, přívlastky či jiné větné členy, se mi zdá... Občas narážím na Tvoje kritiky typu: Máš tam chybu. Jako bys někdy jen hledala, co je špatně. Myslíš, že třeba y místo i tak zásadně snižuje hodnotu básně, že nemá smysl se vyjádřit i k jejímu obsahu ?

s_b: Jednou za půl roku??? Tak co tu vlastně děláš??? Nic proti Tvému přístupu, konstruktivních negativních kritik tu opravdu moc nepotkávám. Já zase a priori hledám krásu a hloubku. Zajímavé myšlenky nebo třeba jen krásně znějící skupiny slov. A na gramatiku kašlu ... :o)

*

no, s křížem po funuse říkám, že se mi to nejeví jako slípink a verš, který zmínila - "erektované slunce rozlévá lávu léta" - má myslím docela pěknej zvuk - rozlévá lávu léta - lé lá lé - ono se to při vyslovování opravdu jakože rozlévá do stran:) diskuze zajímavá, s dýrem a ták, než došlo na to pitomý počítání:)