Hráze

Stavějte hráze proti své touze,

půjde pak snáze touze se vzpouzet.

A možná ta touha osudu spílat,

slabost je pouhá, nedobrá víla.

Stavějte valy proti své chuti,

ptejte se k čemu láska Vás nutí.

A možná ta láska, že nestojí zpříma,

na ruce páska po pádu Říma.

Stavějte slabost proti své síle

i promrzlí na kost ujdete míle.

Však co když ta síla nůž otáčí v ráně.

Tam, kde dřív byla, teď šedivý skráně.

Stavějte rozum proti své vášni,

do cesty vozům se stavět je zvláštní.

A možná Vám dojde, jak dokončit cestu,

i když kůň pojde na cestě k městu.