Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZámysl
Výběr: sleeping_beauty
28. 10. 2004
3
0
2984
Autor
cempe
Když je ticho...........
a dumám.
Na stěnách obrazy tikají,
jak staré hodiny.
Dodávám,
na stěnách u schodiště,
hledí a koukají
podoby snad i smýšlené.
Podoby důležitosti.
Strohé tapety až k pláči
bílé
místy raněné uschlým vínem,
skvělé.
A u stolu sedím
a před sebou knihu
vzhůru hřbetem
sám nevím co jsem četl.
Židle vrzala to nedalo se číst
z knihy rychlou četbou
prášit klíh
jak dlouho se na hřbet její
práší.
A kde, se vzaly fleky od vína?
Proč já tu vlastně sedím
jak dostal jsem se sem
tím okamžikem jsem ohromen
přemýšlím,
a začínám tomu rozumět
ale já tomu rozumím
jen nebudu umět
vyložit to po svém
aby pochopila většina
to je umění
prý se cení na tisíce
zuby skřípe stroj času
já procitám
hodiny skřípou
v krbu znovu plamen pálí
a já hořím, nu u stolu
ale ne opravdu,
já mám horečku.
tak se to běžně dělá, schovat se za slova horečka a umění
a taky si myslím, že to budeš umět vyložit opravdu po svém, ale tady není čemu se divit, chce to psát a psát a psát ze sebe a opravdu ty věci hledat v sobě...
vim, že to zní jako takova takova fraze...
Má zvláštní atmosféru, zaujaly mě některé obraty "na stěnách obrazy tikají jak staré hodiny"...."Strohé tapety až k pláči bílé, místy raněné uschlým vínem".... "židle vrzala to nedalo se číst, z knihy rychlou četbou prášil klíh".... a nakonec "a já hořím, nu u stolu, ale ne opravdu, já mám horečku
TIP