Vše je zklamání.....

Proč život je tak krutý?

Proč pořád cítím se tak sama?

Je to asi tím,že

žádné přátelé nemám,

které bych potřebovala,

svěřila se jim a nad námi a nad problémy zaváhala.

Asi velký nárok na ně mám a moc si vybírám.

Tak rád bych všem lidem pomohla,
vzala za ruku a z temnoty je vyvedla.
Sám pastýř ale obrovské stádo nespasí,
leč síly jeho mu na to nestačí.

Co je to vlastně přátelství?
Proč bez něho radost není?
Je to vlastně partnerství,
plné důvěry a pochopení.

Je málo těch pravých přátel,
těch, co Ti vždy pomohou,
když jsou sami v úzkých,
když sami třeba nemohou.

Nevěř všem, věř jen takovým,
kteří jsou Ti ochotni pomoci,
věř je přátelům opravdovým,
těm jenž pomohou i v nemoci.

Přátelství je součástí života,
bez něj je člověk jenom sám,
v přátelství je i láska a dobrota,
jenž pocit štěstí dávají nám.

Až Tě jednou smutek přepadne
a myšlenka, že Tě nikdo nemá rád,
až Tě třeba i vzít si život napadne,
tak pomůže Ti ten pravý kamarád.

Jak ráda bych i já poznala pravé přátelství,

které jsem nikdy nepocítila.

Nebo pocítila?

A pak zradila?Nebo jsem sama byla zrazena?

Jak to mám vědět,

vždyť jsem byla jiná.................

Zlá a nepoučitelná.

Ale svých chyb jsem si vědoma.

Snad opustí mě ta zloba.

Chci už zapomenout................

Po přátelství jsem poznala svou životní lásku,

Ale moc jsem ji ublížila,

zranila jsem,podvedla a to je chyba.

I nevěra jednou zmizí,
Možná si ti dva budou cizí.
Proč ale vzniká?
To se asi těžko říká.

Co však jisté je:
Jeden ze dvou je šťastný,
druhého smutek spaluje

Jsem nešťastná a přitom se směji....

vše je tak zvláštní a já se chvěji.

bolest na duši
horké slzy na tváři
nejsme obyčejní lháři!
máme jen strach z očí
osud se jen točí

jak říkáš
žijem ve spirále
nic nekončí

Slzy mně stékají po tváři a mě vše tak mrzí.....zkus odpustit……..