Taky způsob namlouvání

To znám obráceně ;o)))

Souhlasím se všemi. Možná bys měl/a zkusit haiku... tý aj pí

Diky vsem, hlavne Tobe, Petre.

Já když jsem svoji bývalou ženu utáhl na básničku tak jsem měl takový hezký pocit, že jsou ještě takové... Po letech, když jsem jí něco napsal, nebo řekl odpovídala : No, na blbosti, na ty tě užije... Nebo si raději vůbec nepamatovala, že jsem jí kdy nějaké složil... TIP za krátké, výstižné a pravdivé vyjádření...

milé s tipem:-) Je to zajmavý - nedávno jsem četl esej (www.neon.cz) od jednoho anarchisty bouřliváka zvaného František Frances (teď mu vyšla sbírka Básník Ticho) o osbnosti básníka, v níž praví, že básník dnes nemusí být ani tak dobrý, aby zaujal (a dostal se do literárního podvědomí), ale musí v něm spíš být síla osobnosti. Já si myslím, že se tady, v tvém případě, sešly obě formy - jak síla básniček (a s tím související "básnické myšlenkové pochody", představivost - zatím nevyčerpaná - jestli to teda ještě pár let vydržíš) a i síla básnické osobnosti. Zkrátka řečeno: No to mě poser!

:-))))))))))) Taky to tak dělám:o)

Koukám, koukám...