Já

Já nemám času v tomto prostoru,

já nejsem ničí a nikdo můj

já půjdu pryč, to pouze ze vzdoru

budu zde sama - to stůj co stůj.

Já nechci nikoho, a nikdo mne

ať děje se to, co dít se má.

Čím bude to, co budoucnost se zve?

Jen já jsem ta, kdo minulost zná.

Nepatřím nikomu, jen samotná jsem;

(Já nejsem nic a nic není mnou)

tak jako v zemi je zemí jen zem

v nicotě "nic" se Nicotou zvou.

Ve schránce temnota, v temnotě nic -

já. - A kým je ten, kým býti mám?

Není tu žádné já; jen já - nic víc,

protože já se sobě jen zdám.